Podstavec sloupu, nepravidelného půdorysu je složen ze čtyř kvádrů vystupujících z hranolového jádra, s širším poměrně vysokým soklem a profilovanou římsou. Na vnější straně po obvodu sloupu jsou osazeny čtyři sochy. Střed je vymezen hranolovému podstavci, se střední plochou vymezenou rytou linkou, na profilovaném soklu, v horní části završeném římsou, do níž je zasazen oblačný sloup pojednaný skupinou malých andílků a andílčích hlaviček. V horní části se vznáší poměrově nesouměrná postava letícího dospělého anděla oděného do rozevlátého roucha. Ve vrcholu osazena socha Panny Marie Immaculaty na zeměkouli obtočené hadem ve splývaném šatu s rozevlátými cípy svrchního pláště a rukama sepnutými k modlitbě. Nad hlavou zlacená kovová svatozář z 12 hvězd. Na římse osazen erb hraběnky Marie Antonie Lichtenštejnové zasazený do zdobené kartuše v horní části završené hraběcí korunou. Na vnitřní ploše podstavce zapuštěná deska s rytým nápisem: VIRIBUS UNITIS / CIVIUM / Goegingensium /Renovatum / MDCCCLVI. (Spojením sil občanů Hodonína obnoveno 1856). Další pamětní deska nese nápis: L. P. 1939 / NA JAŘE OPRAVILI / ČTENÁŘI A INZERENTI / FARNÍHO VĚSTNÍKU / SE SVÝM FARÁŘEM / ANTONÍNEM PEKÁRKEM. V pravém rohu nápis: OBNOVIL / E. KŘIVÁNEK SOCHAŘ / BRNO – HUSOVICE. Na čtyřech hranolových podstavcích vybíhajících ze základny sloupu jsou na římsách osazeny čtyři sochy. Socha sv. Karla Boromejského. Na plintu socha světce v mírném esovitém prohnutí s uvolněnou pravou nohou. Sv. Karel oděn do kardinálského roucha, v kleriku, rochetu a mozzetu. Kolem krku má přehozený provaz, symbol kajícnosti, který přidržuje od těla pravou rukou a levicí drží suk na hrudi. Hlava bez vousů s kadeřavými vlasy s čelním pohledem a biretem na hlavě. Draperie šatu s ozdobným lemem na dolním okraji rochety splývá v mělkých záhybech vyvolaných rotačním pohybem těla. Na hlavě zlacená kovová svatozář. Socha sv. Františka Xaverského. Socha světce je osazena na základnu hladkého plintu, z něhož vychází v rotačním pohybu. Světec oděn do kněžského roucha, kleriky, rochety, přes kterou má položenu štolu. Pravou rukou ukazuje na levou stranu. Levice, dnes částečně chybí, pravděpodobně držela vzhůru vztyčený kříž, jak naznačuje přehrnutý okraj rochety. Hlava mírně skloněna k pravému rameni s čelním pohledem je provedena s jemnými rysy tváře a lehce vlnitými vlasy. Na hlavě kovová zlacená svatozář. Draperie šatu dokonale kopírují esovitý pohyb světcova těla a vytváří splývavé záhyby akcentované drobnými dekorativními detaily dekorativní tkaniny štoly a krajkového lemu svrchní rochety. Socha sv. Rocha. Socha světce osazena na plintu ve výrazném kontrapostu. Světec pevně stojí na pravé noze a levou má posazenu na nízký kámen a pootočenu mírně doleva. Prstem pravé ruky ukazuje na obnažené levé koleno s morovou ránou. Je oděn do poutnického roucha, tuniky po kolena, vysoké boty, nahoře ohrnuté. Přes tuniku má přehozený plášť s mušlí, odznakem poutníka a na záda mu spadá klobouk připevněný na šňůrce. Jeho tvář je s ostře řezanými rysy s vlnitými vousy a rozevlátými delšími vlasy. Na hlavě zlacená kovová svatozář a levicí přidržuje zlacenou kovovou poutnickou hůl a kolem pasu na provazu připevněnou čutoru na vodu. U pravé nohy mu leží pes s chlebem v tlamě. Dynamické pojetí figury. Sv. Rosalie z Palerma. Na hladkém plintu posazena socha sv. Rozálie v mírném esovitém prohnutí. Světice stojí na pravé noze s odlehčenou levou nohou. V pravici přidržuje lem pláště a hladký zlacený kovový kříž. Levou ruku pozvedá směrem nahoru. Je oděna ve splývavou tuniku se svrchním šatem zdobeným krajkovým lemem a přes ramena má přehozený plášť spadající volně dolů a tvarovaný do hlubokých mísovitých záhybů. Hlava světice mírně skloněna na pravou stranu je pokryta věncem z růží a kovovou zlacenou svatozáří.