KP tvoří: - Malý Fürstenberský palác (čp. 155) - Malá Fürstenberská zahrada včetně souboru terasních a ohradních zdí (zasahujích na okolní pozemky, které jsou jinými KP) se schodišti a objekty: - loggie s vyhlídkovou terasou - vyhlídkový altán - oranžerie 1 a 2 - baldachýnový altán (čp. 156) - fontána (v jižní části záp. ohr. zdi) Malý fürstenberský palác (Černínský dům) vznikal na místě renesančního domku, posléze rozděleného a několikrát přestavovaného, po r. 1776 opět sjednoceného a opatřeného novou fasádou. Z této doby pochází rovněž rokoková úprava terasové zahrady. Už v přestavěné podobě koupila v r. 1769 dům Marie Barbora Černínová, roz. ze Schaffgotsche, která provedla stavební sjednocení (a zároveň i propojení se sousedním palácem čp. 154/III), i když o této akci nemáme archivní záznamy. Někdy bývá tato přestavba dávána až za r. 1784 a uváděna v souvislosti s tvorbou Ignáce Palliardiho. V každém případě přinesla zásadní přeřešení obou objektů a vytvořila základ dispozice i dnešního vnějšího vzhledu. /pokrač./ Současně nejpozději do smrti hraběnky v r. 1789 byla vytvořena i dnešní podoba terasové zahrady.P ro Fürstenberky, kteří se stali novými vlastníky r. 1868, znamenal zisk této zahrady navíc ještě vzájemné propojení jejich pozemků za Palffyovským palácem. Dům byl v r. 1945 vyvlastněn a převzat státem. Opět byl provozně spojen se sousedním palácem a využit pro potřeby ministerstva. R. 1952 došlo k nové úpravě záp. průčelí (Stavoprojekt), menší adaptace proběhly ještě v r. 1962. Popis: Budova je propojena ve sníženém přízemí a mezaninu chodbou se sousedním Kolovratským palácem čp. 154/III a vytváří pendant terasové úpravě zahrady k tomuto paláci náležející. Sestává vlastně ze dvou propojených celků jednotného vzhledu na značně nepravidelném půdorysu a v silně stoupajícím terénu. Velmi náročně je pojata již. fasáda obracející se k paláci a vých. průčelí do zahrady Fürstenberského paláce, v nichž zaujme především střídání zdrsněných dekorativních ploch, umístěnými v hladkých vystouplých vykrajovaných rámech, s hladkými částmi. Zadní fasády jak čp. 155, tak fasády protějšího patrového domku čp. 156 jsou jen minimálně architektonizované, prolomené pouze okny se stuhovým ostěním. Přechod mezi oběma stavbami vytváří velmi složitý terasový útvar se schodišti, baldachýnovým portikem v koutě dvoukřídlého čp. 156 a takřka protilehlým výklenkem s kašnou v ohradní zdi k Pálffyovskému paláci. V 90. letech 20. stol. byla rekonstruovaná terasová zahrada, částečně podle Langweilova modelu (rekonstrukce skleníků). Poměrně úzkou plocha zahrady protíná osová komunikace, umožňující nerušený průhled (na Langweilově modelu ovšem krytý porostlým loubím) od dolního baldachýnového pavilonu až k trojdílné horní sala terreně. Poněkud stranou zůstává kruhový vyhlídkový pavilon, nepochybně starší část zahrady, dodatečně integrovaná do nově řešených teras ve 2. pol. 18. stol. Ke spodnímu pavilonu vede dvojice symetricky uspořádaných schodišť, dvouramenných pravoúhle zalomených, které chrání plné zděné zábradlí se slepými "oky". Vlastní pavilon je subtilní architektura čtvercového půdorysu na čtyřech pilířích s vystupujícími pilastry.