Zemědělský lihovar se nachází v SZ katastru obce Bystřice, na začátku obecní části Líšno (SV část Líšna), jako součást zemědělského dvora. Dvůr i lihovar jsou historicky nedílnou součástí přilehlého Líšeňského zámku, který je významnou kulturní památkou. Ze severu výrobní objekt ohraničuje hlavní cesta ze směru Bystřice-Líšno, z východu je od areálu na Líšeňském potoce po cca 200m pila, jižní část areálu navazuje zemědělská půda a západní ohraničení výrobního objektu tvoří zemědělský dvůr (sýpka, stáje, kolna, obytná část a stodola). Nejedná se o moderní průmyslový, ale zemědělský lihovar, z čehož vyplývá i uspořádaní technologie „pod jednu střechu“ (s výjimkou objektu paření brambor). Výrobní objekt je téměř homogenní, pouze výškově rozlišenou srostlicí výrobní části, kotelny se strojovnou a skladů a lahvovny, na půdorysu ve tvaru písmene L. Srostlice je zastřešena sedlovými střechami, kotelna střechou pultovou. Jednotlivá průčelí jsou členěna pouze malými, průmyslovými okny, vstup do objektu je možný z jižní strany a severní. Celé architektonické řešení lihovaru je velice utilitární, interiér je podřízen návaznosti strojního zařízení na kotel. Technologie zpracování brambor byla poměrně primitivní. Přípravna brambor (paření), drobný, jednopodlažní objekt obdélného půdorysu krytý sedlovou střechou je s výrobní částí spojen v úrovni 2.NP kolejnicemi (řešeno v obou objektech vyvýšenou konstrukcí), po kterých byly posouvány kádě s připravenou surovinou – od napaření a rozmačkání k zapaření brambor (mísení sladu s rozmačkanými bramborami). V zapařovacím prostoru s dymníkem je dosud umístěn parní stroj, parní čerpadlo (30. léta 20. století) a transmise, přes které parní stroj poháněl mimo jiné i míchadla v zapařovací kádi (taktéž dochováno). Prostor navazuje na poměrně malou kotelnu s téměř kompletně dochovaným plamencovým kotlem. Prostor destilace a chladících štoků se dochoval bez strojního zařízení a kádí.