Správní budova má hladké nečleněné fasády, s režným mírně ustoupeným cihelným soklem s nesymetricky rozmístěnými pravoúhlými okenními otvory suterénu. V jižním průčelí v ose u východního průčelí pravoúhlé dřevěné dvoukřídlé okno za lícem fasády, v ose nad ním v patře zazděný okenní otvor stejného formátu. V patře východního průčelí, při jižním nároží jeden obdélný podélný okenní otvor s trojdílnou dřevěnou výplní za lícem zdiva. V přízemí severního průčelí se rýsuje zazděné pásové okno, v jehož středu je vložen mírně obdélný okenní otvor, vpravo od něj obdélný vstupní otvor s prostou deskovou markýzou se zaoblenými nárožími. Vpravo od vstupu malé oválné okénko. V patře dvě mírně podélně obdélná dřevěná trojdílná okna. Ze západního průčelí, v jeho severní části vystupuje nárožní schodišťový rizalit, který je o patro nadvýšený nad střechu obdélné části. Konstrukce železobetonová s cihelnými vyzdívkami. Jihozápadní nároží rizalitu je půdorysně zaoblené. Schodišťový prostor osvětluje vysoký okenní otvor situovaný v zaobleném nároží, výplň tvořena kovovým rámem členěným na výšku obdélnými tabulkami, zasklení z větší části rozbité. Ze severozápadního nároží v posledním patře nadvýšeného rizalitu mírně vystupuje žb. deska na způsob balkónu, na které spočívají zbytky kovové rámové konstrukce, která dříve tvořila prosklenou krycí konstrukci. Na jižní straně horního patra rizalitu jedno pásové dřevěné okno s dvojitou dřevěnou výplní (patrně původní), na severní straně bylo také jedno pásové okno – dnes zazděno. K nárožnímu rizalitu ze západu přímo přiléhá vyhlídková tribuna nad protáhlým obdélným půdorysem. Nosná původně zcela otevřená konstrukce tvořena železobetonovým skeletem sestávajícím z hranolových pilířků a žebrového stropu se skosenými náběhy. Někdy později byly mezi sloupky provedeny cihelné vyzdívky a vytvořeny tak užitkové prostory. Volný byl ponechán jen „průjezd“ ve středové, půdorysně rozšířené části se zaoblenými nárožími. Na severní straně ve středu rizalitu byla druhotně osazena reliéfní plastika legionáře a v okolí doplněná nápisy padlých letců. Dnes plastika vylomena a osazena jako součást pomníku padlých letců u stávající letištní budovy, nápisy na tribuně dochovány ve fragmentech. Plastika bývala původně částí poničeného (za okupace v r. 1940) pomníku legionářů z r. 1922 od sochaře Viléma Glose, jeho torzo bylo na tribunu osazeno v r. 1947. Ohrazení tribuny po obvodu tvořeno betonovými deskami – nízké poprsníky, z nichž vyrůstá prosté trubkové zábradlí. Přístup na tribunu původně vnějším schodištěm při západním průčelí hranolové části letištní budovy – dnes zakryto mladším přístavkem. Další výstup na tribunu ze západu betonovou schodišťovou rampou, která je dnes skryta v interiéru za cihelnými vyzdívkami nosné konstrukce.