Lázně čp. 106, zvané Pravřídlo, jsou trojkřídlý patrový zděný objekt na půdorysu tvaru písmene U, zasazený do terénu. Hlavní křídlo směřuje do Lázeňské ulice, na jeho koncích se na něj kolmo napojují obě boční křídla. Západní průčelí hlavního křídla tvoří střední rizalit o šíři sedmi os a dvě trojosé boční části. Stěnu v dolní části chrání sokl, jehož výška kolísá podle terénu. Nahoře ho odděluje římsa. Střední rizalit je proveden tak, že středních pět os tvoří lodžii, jejíž stropy v přízemí i patře podpírá pět pravidelně rozmístěných sloupů. Ty mají prostý plintus i dřík, hlavice je opatřena pásem stylizovaných, vertikálně orientovaných listů. Na dolní části abaku je v každém rohu rozvinutý květ. Západní stěna lodžie je členěna v přízemí i patře stejně. Jednotlivé osy oddělují pilastry bez patky, s jednoduchou hlavicí, mezi nimi je na dolním okraji stěny lizéna. Všechny osy mají profilované šambrány, které sahají až k dolní lizéně (tedy i u oken). Ve střední ose je situován vstup do objektu, nad ním jsou v patře dveře na lodžii. Výplně otvorů jsou novodobé, stejně jako i v ostatních částech domu. Lodžie má kovové zábradlí, tvořené pěti díly, které jsou upevněné ke sloupům, respektive stěnám lodžie. Každý díl má v obvodovém rámu tři zhruba čtvercová pole, v nichž je osmipaprsčitý motiv s ostře zakončenými úzkými kuželkovitými prvky na konci paprsků. Krajní osy rizalitu jsou provedeny shodně. Stěnu přízemí člení pásová bosáž, u nároží je pilastr s římsovitou patkou, prostým dříkem a s hlavicí, opatřenou obdobným dekorem, jako u sloupů. Okno lemuje po stranách a nahoře profilovaná šambrána, pod oknem je jednoduchá parapetní římsa. Nad oknem je plastický hlavní klenák v podobě diamantové bosy. Na stěně jsou dvě profilované mezipatrové římsy nad sebou, probíhající průběžně přes celou šíři rizalitu, tedy i v úseku lodžie (vyšší z nich je mohutnější). Omítka patra je hladká, po stranách jsou pilastry – oproti přízemí zdobnější. V dolní části jsou opatřené vystupující obdélnou plochou, nad širokou páskou jsou stojky kanelované, a to i v partii hlavice, zakončené profilovanou římsou. Náročněji provedené je i orámování okna. Šambrána po stranách a hořejšku otvoru je bohatě profilovaná, s rozšířenými rohy a se sdruženým hlavním klenákem, jehož střed tvoří (podobně jako v přízemí) diamantová bosa. Pod oknem je profilovaná parapetní římsa, spočívající na dvou volutovitých konzolkách. Zdobný je i hořejšek stěny. Dole ho lemuje pás, členěný na tři úrovně a zakončený profilovaně, nahoře profilovaná hlavní římsa. V takto vymezeném kladí se střídají dva štukové motivy. Nad sloupy, respektive pilastry, je to vystupující čtvercové pole s plastickým kruhem. Nad okenními osami je pak diamantová bosa, jejíž lem nahoře a dole vybíhá do volutovitého motivu a po stranách do mírně zavinutého lichoběžníkového tvaru. Ten je uprostřed přerušený a je zde do něj vetknutý olistěný stonek - vpravo dubová ratolest, vlevo vavřín (?). Nad hlavní římsou se zvedá poměrně nízká rovná atika. Boční stěny rizalitu jsou bez otvorů, v přízemí s pásovou bosáží a na nároží se stejným pilastrem, jako na západě. Atika a vodorovné členící prvky přecházejí i na tyto strany. Obě trojosé části západního průčelí po stranách rizalitu jsou provedené shodně. Přízemí člení v omítce naznačená bosáž, okna mají stejné šambrány a klenák jako krajní okna rizalitu. U oken v patře je orámování odlišného provedení. Nahoře a po stranách lemuje okenní otvor profilovaná šambrána, doplněná pod oknem profilovanou parapetní římsou. Nad oknem je poměrně mohutná profilovaná nadokenní římsa, nesená dvěma volutovitými konzolkami, vzniklé pole vyplňuje vystupující obdélná plocha. Podobně je tomu i v parapetním poli, kde jde o obdélnou plochu, doplněnou po obou stranách plochou čtvercovou. Na fasádě je i plochá parapetní římsa mezi osami. V kladí se střídají dva motivy – v osách okenních os je to diamantová bosa a mezi nimi velmi široké obdélné vystupující pole. Stěnu zakončuje profilovaná hlavní římsa. K prosté severní stěně hlavního křídla je přistavěna novodobá přístavba, která ji zčásti zakrývá. Na opačné straně je připojeno boční křídlo. Hladce omítnuté zaoblené nároží lehce ustupuje, ze západní strany přes něj přecházejí vodorovné členící prvky, včetně obdélné plochy v kladí. Desetiosé jižní průčelí bočního křídla má shodné architektonické členění jako západní průčelí hlavního křídla v částech po stranách středního rizalitu. Díky klesajícímu terénu je zde soklová část vysoká, obsahující otvory do suterénu. V ose první a druhé od západu (zleva) jsou obdélná, na šířku orientovaná okénka ve špaletě. Podobná jsou i v osách páté a šesté, avšak zde jsou umístěna ve větších otvorech, orientovaných na výšku a z větší části zazděných. V osách sedmé, osmé a deváté od západu jsou okna ve špaletě. V poslední ose jsou novodobé dřevěné dveře rámové konstrukce s prosklenou horní částí. Na samém okraji objektu – u připojení vedle stojícího domu – je ve stěně prolomena hluboká pravoúhlá nika, lemovaná glazovanými cihlami. V nice se nachází reliéf prasečí hlavy, situované en face a obklopené nápisem, informujícím o názvu pramene. Z rypáku prasete vytéká voda do kamenné mísy v dolní části, kamenná je i stěna, na níž je reliéf umístěn. Jde o pramen Pravřídlo, podle nějž získal lázeňský dům čp. 106 své jméno. Dvorní fasády objektu jsou jednoduché, pouze hlavní křídlo má průčelí členěné dvěma profilovanými mezipatrovými římsami, plochým pásem nad okny v prvním patře a nad profilovanou hlavní římsou se zvedá nízká atika. Střechy jednotlivých křídel jsou sedlové. Objekt je součástí komplexu dvanácti lázeňských objektů, doplněných kotelnou, krytým dvorem a parkem, dnes nazývaného Beethoven.