Urbanistická koncepce vychází z umístění krematoria do oblasti stávajícího hřbitova. Při silnici Šumperk-Zábřeh jsou situovány parkovací a nástupní plochy a také objekt s květinovou síní a WC pro návštěvníky. V dalších úrovních jsou pak terasovitě řešeny plochy s kolumbáriem a urnovým hájem, rozptylová loučka, park a samotná obřadní síň. V nejvyšší čáti území je umístěn hřbitov pro tradiční způsob pohřbívání. Stavba areálu probíhala ve 4 etapách, nejprve byla postavena vlastní obřadní síň, následovaly terénní a sadové úpravy, kolumbárium, urnový háj, rozptylová loučka a komunikace. Ve třetí fázi vznikl byt správce a nakonec byla postavena květinová síň a WC návštěvníků. Konstrukce objektu je řešena žel.betonovým monolitickým skeletem a stropy jsou vytvořeny křížem armovanými stropními deskami, strop nad hlavní obřadní síní tvoří ocelové vazníky KORD a ocelové profilované plechy. Výplňové zdivo je cihelné. Po architektonické stránce se archiekt snažil, aby objekt vyjadřoval svou funkci a tak do celkové hmoty řešeného objektu organicky začleňuje komínové těleso. Na objektu bylo použito pohledového betonu, skla, obkladů z přírodní břidlice, mozaiky a v interiéru pak bílých omítek a dřeva. Výtvarnou výzdobu architekt navrhl pouze na čelní stěnu vstupní centrální haly, jelikož za výtvarný motiv v obřadní síni považuje sadovou úpravu, která bude viditelná v průhledu zasklenou stěnou severního průčelí. Architektonický výraz vychází z kontrastu hmot a materiálů. Výrazná horizontála atiky, akceptující svažitý terén řešený v několika terasách kontrastuje s vertikálami stěn hlavní obřadní síně a štítovými atikami. Tyto výrazné motivy měly být řešny v pohledovém betonu, ale nakonec jsou obloženy bílým kamenickým mozaikovým obkladem.