kostel sv. Stanislava

Podélná jednolodní orientovaná stavba s odsazeným, půlkruhově zaobleným kněžištěm a do hmoty vstupu zakomponovanou hranolovou věží. Na rozhraní lodi a závěru je připojena k jižní straně pravoúhlá sakristie. Boční zdi lodi jsou prolomeny třemi půlkruhově zaklenutými okenními otvory, závěr dvojicí kruhových okének v linii náběhů záklenků oken lodi. Tektonické členění vnější plochy fasád zde využívá plochý rastrový rámec, spočívající v soklu, jehož výše opticky vyrovnává nerovnost terénu; z něj vycházejících lezen, jež oddělují jednotlivé okenní otvory, přecházející do horizontálního pásu pod vyloženou profilovanou korunní římsou, nad níž je položena sedlová střecha. Hladká plocha rastrového členění přechází na západní straně do nárožní bosáže, flankující čelo stavby s hlavním vstupem. V ose umístěný pravoúhlý, po stranách profilovaný portál, je na vnějších stranách zdůrazněn mírně představenou dvojicí lezén, přecházejících zdůrazněním linií přes pásový rastr a průběžnou korunní římsu do pásového rámce, členícího nároží hranolové kostelní věže. Prostor nad pravoúhlým portálem je prolomen obdélným oknem s půlkruhovým záklenkem, jehož plastické rámování přechází ve spodní části do drobných volutových křídel. Typologicky shodnou formou okenního otvoru v podobě obdélného okna s půlkruhovým záklenkem, je prolomena v horní části rovněž hmota věže. Nad okny jsou zde umístěny kruhové ciferníky hodin. Přes vyloženou profilovanou korunní římsu věže je jeho vertikální linie završena polygonální stanovou vížkou s vrcholovou makovicí s křížem. Sakristie přebírající tektonické členění hmoty kostela je přístupná samostatným vstupem obdélné profilace na východní straně, na jižní je pak osvětlena obdélným okenním otvorem, zastřešena je valbenou střechou.