kostel sv. Prokopa

Nevelký filiální kostelík sv. Prokopa stojí na vysokém zalesněném vrchu na sv. okraji obce asi 0,5 km od hlavního březohorského náměstí Jana Alise v místě, kde přírodní smíšený les přechází v městský park, řídce porostlý břízami. Jednolodní kostel podélného typu, orientovaný vzhledem k terénním podmínkám liturgicky nepřesně přibližně k SV, sestává z obdélné lodi a užšího obdélného kněžiště s mělkým trojbokým závěrem, k jehož severnímu boku přiléhá velká obdélná sakristie s předsíňkou. Na západní straně je připojena čtyřboká, nahoře osmiboká věž, jejíž hranolový objem je z poloviny vtažen do půdorysného obvodu lodi. Stavba je převážně kamenná, ve zdivu lodi a věže je však větší podíl cihelného materiálu, novější hladké vápenné omítky jsou v základní ploše bílé lomené do smetanového odstínu, plasticky vystupující tektonické články (s výjimkou pilastrů) a špalety oken jsou tónovány světlým okrem. Loď je v interiéru kryta nepravou stlačeně valenou klenbou, bedněnou z prken a hladce omítnutou na rákos. Falešné klenební patky naznačuje průběžná profilovaná římsa, jež přechází i na hladkou západní stěnu lodi, z níž vystupuje široký hranol vtažené věže. Prostor osvětlují z každé strany tři velká obdélná půlkruhově sklenutá okna. Předmětem ochrany je kostel s náležejícím pozemkem. Západní část lodi zaujímá dřevěná hudební kruchta, spočívající na dvou štíhlých oblých litinových sloupech s úzkými kalichovými hlavicemi, rozšiřujícími se v náběžní sedla. Plný dřevěný přímočarý parapet kruchty s profilovaným dolním okrajem a madlem je pročleněn pravoúhlými kazetovými výplněmi. Do sz. kouta lodi je zasazeno vřetenové litinové schodiště na kruchtu, kryté dřevěným bedněním. Půlkruhový vítězný oblouk je zcela nečleněný. Presbytář je plochostropý s širokým fabionem, oboustranně lemovaným profilovanou štukovou římsou. Do koutů kněžiště při vítězném oblouku i v závěru jsou vloženy pilastry s hladkými dříky a trojdílnými římsovými hlavicemi, na něž navazují ploché náběžníky, jež stoupají do úrovně fabionové římsy. Plochu stropu vyplňuje velké obdélné štukové zrcadlo s čtvrtkruhově vykrojenými rohy. V presbytáři je jediné okno stejného tvaru jako v lodi na jižní straně a malé výškově oválné okno v ose závěrové stěny za hlavním oltářem. Sakristie, přístupná z presbytáře pravoúhlým vchodem v hladkém neprofilovaném ostění, je plochostropá. Předsíň hlavního vchodu v podvěží, spojená s lodí půlkruhovým vchodem, je zaklenuta cihelnou plackou čtvercového půdorysu. Neorománský exteriér kostela je pročleněn soustavou horizontálních článků, jež jsou spjaty v pravidelných intervalech na nárožích i v ploše fasád mezi okny vertikálami pilastrů. Stavba spočívá na rustikálně pojatém soklu, vyzděném z mohutných neomítaných pravidelně opracovaných kamenných kvádrů s nehlazenými čely a ukončeném jednoduchou ve štuku modelovanou římsou. V úrovni okenních bankálů výrazně vystupuje kordonová římsa, jejíž linie je přerušena pouze přístavkem sakristie a oběma vchody. Korunní římsa má formu klasického trojdílného kladí s architrávem, hladkým vlysem a náročně profilovanou vlastní římsou. Všechny horizontální prvky jsou přetaženy v mírném pravoúhlém zalomení přes těla pilastrů, zalomení hlavní římsy určuje tvar pilastrových hlavic. Šikmo se rozvírající okenní špalety mají jemně modelovanou štukovou profilaci. Na vstupním západním průčelí je profil šikmo stoupající korunní římsy doplněn obloučkovým vlysem na drobných konzolkách. V ploše fasády po obou stranách věže je zahloubena velká půlválcová konchou sklenutá nika, určená zřejmě pro osazení sochy. Nároží věže až do výše hlavní římsy armuje štuková kvádrová bosáž. V přízemí je široký půlkruhově završený portál v žulovém jednoduše členěném ostění s lištou, útlým oblounkem a volutovým klenákem, avšak šikmé špalety vchodu jsou náročně a jemně profilovány. Vchod uzavírají kvalitní dvoukřídlové rámové dveře s obdélnými výplněmi, zdobenými vyřezávaným diamantováním, perlovcem a rozetami. Zcela stejné dveře jsou zasazeny i do shodně utvářeného portálu v ose jižního průčelí. Nad západním portálem je prolomeno velké okno obdobného tvaru a profilace nálevkovitě rozevřených špalet jako v lodi. Horní oktogonální díl věže, proti spodní části podstatně štíhlejší, je na čtyřech stranách otevřen velkými půlkruhově sklenutými zvonicovými okny v profilovaných špaletách. Všech osm stěn oktogonu je zakončeno trojúhelnými, římsovitě rámovanými štíty, které tvoří výraznou osmicípou ostroúhlou vrcholovou korunu. Věž je ukončena vysokou štíhlou stanovou střechou. Loď i kněžiště mají souvislou sedlovou střechu s valbou nad závěrem, nad sakristií je valbová střecha. Všechny střechy jsou kryty šindelem.