kostel sv. Mořice

1) kostel 2) márnice 3) ohradní zeď s brankou Kostel s nevyužívaným hřbitovem a kostnicí se nachází zhruba 1 km západně od osady Annín. Areál zaujímá vrcholek kopce tyčícího se nad řekou Otavou. Přístupová cesta vede od JZ (je možné jít také od východu po turistické stezce). Kostel orientovaný, umístěný uprostřed hřbitova. Stavební vývoj Kostel patřil k osadě Svatý Mouřenec, která později zanikla. První zmínka o něm pochází z roku 1369 (někde uvádí 1384). Výstavba nejstarší části kostela je kladena do 2. čtvrtiny 13. století. Patří sem presbytář s apsidou a část podélných stěn lodi. V apsidě asi původní koncha a okénko. Loď byla kratší a také nižší než dnes. Původní západní nároží zpevněná kvádry byla patrná před poslední opravou. Z oken lodi byla nalezena dvě na severní straně (dnes částečně prezentovaná v interiéru). Zachoval se také pozdně románský portál v jižní stěně lodi (dnes ústí do kaple). Vlastní prostor lodi byl otevřený do celého prostoru krovu, jak naznačuje obílená omítka v půdě. Střecha měla poměrně nízký sklon. Současně s presbytářem se stavěla věž; její pozdně románské zdivo končí asi tak 1 m pod dnešní korunou; okénka všech podlaží lze považovat za původní. Zpracovatelem SHP byla vyslovena domněnka, že poslední patro mohlo být dostavěno až někdy ve 2. polovině 13. století. Do 1. poloviny 14. století jsou řazeny malby odkryté v lodi. Pravděpodobně někdy v 15. století byla zaklenutá západní část presbytáře (klenba nahradila asi starší klenbu, která byla položena níže – zjištěno při restaurátorském průzkumu); současně snad rozšířeno jižní okno, předělaný vítězný oblouk a osazený sanktuář. Ve stejné či jiné středověké fázi došlo k prodloužení a zvýšení lodi a úpravě jejích oken (východněji položené okno na jižní straně částečně dochováno); středověký také štíty lodi s otisky starších střešních rovin (štíty mírně vyčnívaly nad krytinu). Malby na klenbě presbytáře kladeny do konce 15. století. Zdivo sakristie je možná ještě středověké. Pro jeho bližší dataci ale postrádáme jakékoliv architektonické články. Zbytky těsnící malty mohou náležet k zaniklé střeše sakristie. Nad sakristií mohlo být ještě patro (depozitář). Barokní zásahy realizovány někdy ve 2. čtvrtině 18. století (údaj převzatý z literatury). Zřízena některá okna v lodi, postavena oratoř; jako novostavba vznikl schodišťový přístavek u sakristie. Z 18. století snad také konstrukce kruchty. V roce 1816 udeřil do věže blesk. Následná oprava provedena asi v roce 1818 (týkala se i ostatních částí stavby). Krov věže a stropy by mohly pocházet z této doby. Snad kolem poloviny 19. století přistavěna kaple (vychází se z toho, že není zakreslena na mapě stabilního katastru. V roce 1861 kostel vymaloval umělecký malíř Wilhelm Stoiber z Velkého Radkova. V roce 1865 provedeny blíže neurčené práce na věži. V roce 1897 vymalovány interiéry (J. Niebauer). Snad ve 2. polovina 19. století vztyčený krov lodi a oratoře. Asi do počátku 20. století náleží přístavek u východní stěny sakristie. V roce 1909 se opravovaly střechy. V roce 1921 byla střecha věže nově pokrytá šindelem. V roce 1924 provedeny blíže neurčené opravy krovu.Asi z 1. poloviny 20. století pochází zvonová stolice. Poslední celková oprava realizována v letech 1991-3. Byly opraveny krovy (zejména věže), položeny nové krytiny, opraveny vnější a vnitřní omítky, v lodi provedený nový strop, restaurovány malby, vyměněna většina výplní oken a dveří, provedeno odvodnění, opravena kostnice a ohradní zeď. Ohradní zeď s bránou hypoteticky barokní; rozšíření hřbitova se uskutečnilo snad v 19. století. Kostnice postavena nejspíše v 18. století.