kostel sv. Mikuláše

Polygonální presbytář se zvalbenou střechou navazuje na vývojově starší hranolovou chórovou věž s dlátkovou střechou. Na severní straně je v koutu mezi chórovou věží a sv. nárožím lodi vložena kaple sv. Kateřiny (původní sakristie) s pultovou střechou, na opačné straně věže se nachází sakristie s valbovou střechou. Trojlodí kostela vrcholí strmou sedlovou a z části polovalbovou střechou. K západnímu průčelí je mimo osu přistavěna vstupní věž vrcholící sedlovou střechou a vížkou s lucernou a cibulovou bání. V koutě mezi západní věží a sz. nárožím lodi je vložen schodišťový přístavek. Prostor prosvětlují lomená okna s okosenými špaletami. Ve východním průčelí se nalézá zazděné kružbové okno se čtyřlistem. Nad úroveň korunní římsy východního průčelí vystupuje vikýř s pravoúhlým oknem a pultovou stříškou. Podlahu presbytáře kryjí žulové desky. Jeho prostor uzavírá jedno pole žebrové křížové klenby s lomenými čely a paprsčitá žebrová klenba pětibokého závěru. Vyžlabená klenební žebra vybíhají z jehlancových konzol a ve vrcholu se protínají v kruhových svornících. Presbytář prosvětlují tři lomená okna. Pod oknem v jižní stěně stojí v segmentově uzavřené nice kamenná křtitelnice zdobená ve spodní části diamantováním a slepými kružbami. Nalevo od niky je v jižní zdi prolomen vstup se segmentovým záklenkem do sakristie. V severní stěně se nachází lomená nika sanktuáře. Do podvěží se presbytář otevírá půlkruhovým vítězným obloukem. Kaple sv. Kateřiny Kaple obdélného půdorysu krytá pultovou střechou přiléhá k severní stěně věže. Její nároží zpevňuje kvádrová armatura. V západní stěně se nalézá lomený portál s okosenými hranami a původními oplechovanými dveřmi. V severní stěně se nalézají dvě okna v kamenných pravoúhlých okosených ostěních. Do kaple, s litou cementovou podlahou, se vstupuje z podvěží dřevěnými pravoúhlými dveřmi. Prostor uzavírá v západní části pole žebrové křížové klenby s lomenými čely a ve východní části hvězdová žebrová klenba. Vyžlabená žebra vybíhají z jehlancových konzol. Kapli prosvětlují pravoúhlá okna se segmentovým záklenkem prolomené v severní a východní zdi. K pozoruhodným detailům kaple patří dochovaná původní elektroinstalace z první třetiny 20. století. Věž Hranolová románská věž mezi nynějším presbytářem a trojlodím je spolu s obvodovým zdivem trojlodí nestarší dochovanou částí kostela. Věž má hladce omítané stěny s nárožními armovacími kvádry. V posledním patře se k jihu a severu obrací románsko - gotické sdružené okno s doplněným středním sloupkem. Věž vrcholí dlátkovou střechou s hřebenem v ose východ – západ. Nad rovinu střešního pláště vystupují na jižní, východní a severní straně vikýře s pultovou střechou. Podvěží, jež je součástí liturgického prostoru presbytáře má podlahu krytou kamennými deskami. Placková klenba má kápě zdobené malbami postav evangelistů na oblaku a ve vrcholu symbolem Ducha Svatého – holubice. Do lodi i presbytáře se podvěží obrací půlkruhovým vítězným obloukem. Do zvonového patra věže se vchází z krovu nad lodí. V obvodovém zdivu zvonového patra se dochovala sdružená románsko - gotická okna. V době dokumentace byly ve stolicích osazeny následující zvony. Severní gotický zvon o průměru 83 cm a výšce s ušima 77 cm zdobí nápis got. písmem (viz Antonín Cechner, Soupis památek..., 1921) s letopočtem M+CCCCC+XIII. Na plášti zvonu se nachází reliéf světce. Malý zvon u západního okna věže (průměr 47 cm, výška 37 cm, výška s ušima 45,5 cm) má na čepci akantový list. Na plášti ve dvou řádcích německý nápis: „HEILIGEN JOHANN UND PAULI / BEWAHR UNS VOR BLITZ UND UNGEWITTER“ a na odvrácené straně ve čtyřech řádcích: ICH RUFE DIE LESENDIGEN / BEKLAGE DIE TOTEN / BRECHTE DIE BLITZE“ Pod nápisem je umístněn v rozvilinové kartuši nápis „RUDOLF PERNER / BUDWEIS“ a pod kartuší letopočet „AD 1923“. Dále jsou ve stolicích osazeny tři nové zvony od R. Pernera z roku 1997 – sv. Anna, sv. Kateřina a sv. Mikuláš. Ze zvonového patra lze sestoupit dřevěným schodištěm do prvního patra věže, které má neomítané stěny, cihelnou podlahu a dřevěný trámový strop. Jižní sakristie Přízemní sakristie obdélného půdorysu s valbovou střechou se přimyká k jižní stěně věže a presbytáře. Její fasády mají hladkou nečleněnou omítku. Na jižní straně je situován pravoúhlý vstup a napravo od něj dvě pravoúhlá okénka. Interiér sakristie je rozdělen na dvě místnosti – západní – předsíň, ze které lze vstoupit přímo do podvěží (součást liturgického prostoru presbytáře) a vlastní sakristii. Prostor uzavírá ve třech polích placková klenba do pasů. Jižní předsíň Přízemní předsíň s trojúhelným štítem a sedlovou střechou přiléhá k jižnímu průčelí lodi. Vstup do otevřeného prostoru je sklenut půlkruhově. Lemovaný štít odděluje profilovaná římsa. Nalevo od předsíně je k západnímu konci jižního průčelí lodi přistavěn mohutný ubíhající opěrák se štítkem, krytý sedlovou stříškou. Mezi předsíní a opěrákem se nalézá prostor valeně sklenuté kaple s pultovou střechou. Trojlodí Původně obdélná románská loď s patrovou tribunou se na nárožích projevuje armováním. Na severní a z části i na jižní straně se dosud zachovala půlkruhově sklenutá románská okénka s hlazenou paspartou po obvodu. Kolem roku 1500 byla koruna lodi nadezděna, sneseno patro kruchty a na tři páry polygonálních pilířů vložena síťová žebrová klenba a původně jednotný prostor byl rozdělen na převýšené trojlodí. Klenební žebra vybíhají na stěnách ze zkrácených válcových přípor nesených profilovanými konzolami. Síťové klenby mají svorníky zdobené reliéfem pětilisté růže a ve střední lodi jsou kruhové svorníky s otvory na půdu kostela. V západní části trojlodí se nalézá kruchta podklenutá valenou křížovou klenbou do vynášecích opadů. Původně patrová románská tribuna byla snížena a opatřena zděným parapetem s vpadlými poli. Dnes se v severozápadní části podkruchtí nalézá pravoúhlý vstup s okosenými hranami na schodiště do patra západní věže. Před prahem vstupu je druhotně položena renesanční náhrobní deska s reliéfem jako další stupeň schodiště. V přístavku se nalézá kamenné schodiště, které ústí do prvního patra věže, odkud se vchází na podlaží tribuny. Západní věž Hranolová věž se sedlovou střechou ukončená vížkou s lucernou a cibulovou bání navazuje na západní průčelí lodi. U paty věž obíhá po obvodu zdiva kamenný sokl. V západním průčelí se nalézá vstup do podvěží lomeným portálem s profilovaným okosením. Patro věže prosvětlují v západní a jižní stěně obdélná okna s kamenným okoseným ostěním. Druhé patro věže je odstupněné s oválnými okénky. Volutový štít s kruhovým ciferníkem hodin odděluje korunní římsa. Prostor podvěží s kamennou dlažbou je sklenut hvězdovou žebrovou klenbou s lomenými čely. Svorník klenby zdobí reliéf polychromované červené pětilisté růže. Plochu zdiva podvěží zdobí středověké maleb – 14 sv. pomocníků (severní stěna), Příbuzenstvo Kristovo (jižní stěna). Nad portálem je zobrazena Madona ochranitelka před závěsem neseným párem andělů. Po stranách portálu se zachoval torza dvou světců – vlevo sv. Biskup doprovázený rožmberským erbem pětilisté růže a na opačné straně je zřetelná již jen hlava s kruhovým nimbem. Do východní stěny podvěží je osazen bohatě profilovaný sedlový portál s přetínanými pruty. Do patra věže s podlahou z keramických dlaždic a neomítanými kamennými stěnami se dnes vchází ze schodišťového přístavku a odtud dál vede přístup na kruchtu do druhého patra a do krovu lodi. V prvním patře věže se nalézá depozitář přístupný sedlovým portálem s původními oplechovanými dveřmi. Interiér místnosti s keramickou dlažbou je uzavřen valenou křížovou klenbou s lomenými čely. Z prvního do druhého patra věže vedou dřevěné schody. V době dokumentace byly v druhém patře s volným průhledem do krovu, neomítanými zdmi a keramickou dlažbou uloženy zbytky kované chórové mřížky. Přístavek schodiště na kruchtu Přístavek obdélného půdorysu se zkoseným severozápadním rohem navazuje na severní zeď západní věže a západní průčelí lodi. Jeho fasáda má hrubou omítku bez členění. Před pravoúhlým vstupem s okoseným portálem se nalézá předsazené schodiště se čtyřmi kamennými stupni. Nad vstupem v patře se otevírá obdélné okno s okoseným ostěním a plochou šambránou. Obdobné okno je prolomeno v severní stěně. Schodiště má kamenné stupně. Krovy Nosnou konstrukci krovu nad lodí tvoří hambalková soustava se střední stojatou stolicí a dvojicí ležatých stolic s podélnými trámy. V plných vazbách jsou vazné trámy uloženy na pozednicích. Kolmo na vazné trámy jsou osazeny podélné trámy stolic. V krajních stolicích jsou vaznice podepřeny svislými sloupky a zavětrovány. V prostřední stolici mají sloupky patní vzpěry. Do sloupků jsou čepovány klasové vzpěry krokví. V podélném směru středovou stolici ztužují vaznice probíhající pod hambálky s ondřejskými kříži. Krokve čepované do vazných trámů mají patní sloupky. Mezi plné vazby jsou vloženy dvě jalové, které mají hambálky ve dvou patrech podepřené vaznicemi. Střešní pálená krytina je připevněna na latích. V západní části konstrukce se dochoval datovaný trám s letopočtem 1735. Do krovu nad presbytářem se vchází ostěním románského okna ze zvonového patra věže. Krov nad presbytářem má jednoduchou konstrukci. Střídají se zde plné vazby s jalovými. V plných vazbách se nachází ondřejský kříž a šikmá vzpěra, v jalových hambálek. V prostoru krovu se zachoval válec dřevěného rumpálu, který sloužil během stavby k dopravě materiálu.