Kostel sv. Bartoloměje je situován v centru obce jižně od průjezdní komunikace Vilémov – Šluknov. Jedná se o jednolodní stavbu s pětiboce uzavřeným presbytářem, s věží pokrytou plechem, situovanou v ose presbytáře a se sedlovou střechou krytou eternitem. K východu - mírně se svažující terén - vyrovnává prostý kamenný sokl obíhající po celé délce kostela. Západní průčelí je členěno lisenovým rámcem na tři pole. V prostředním poli je umístěno dnes zazděné kruhové okno lemované šambránou. K tomuto průčelí je přičleněna přízemní předsíň završená půlmansardovou plechovou střechou. Západní stěna předsíně má 3 osy v rytmu 1 – 1 – 1. Postranní obdélné, vertikálně orientované okenní otvory s podokenní pískovcovou římsou, jsou zamřížované, obdélný dveřní otvor s pískovým portálem, je umístěn ve středu fasády symetricky a uzavírají ho dvoukřídlé rámové dveře. Do severní a jižní stěny předsíně je prolomen obdélný pískovcový portál s přímým překladem. Severní průčelí je členěno lisénami na 5 polí, z nichž krajní jsou užší a bez oken. Střední pole prostupují 3 okna půlkruhově zakončená, z nichž první okno zleva dosahuje jen 2/3 výšky oken sou-sedních. Okna jsou osazena ve špaletě – jejich obdélná část je dělena na 9 x 12 tabulek, část pod obloukem má 21 tabulek. Menší okno (první osa zleva) je tvořeno vitráží. Polygonální presbytář je užší než loď kostela, jeho stěny jsou členěny lisénovými rámci. V severní a jižní stěně presbytáře jsou prolomeny dva okenní půlkruhovitě ukončené otvory, okna jsou osazená ve špaletě, ve spodní části jsou vyplněny obdélnými tabulkami, v horní půlkruhové části mají okenní tabulky podobu poloslunce. Před severní průčelí presbytáře předstupuje malý přístavek čtvercového půdorysu s pultovou střechou krytou plechem. V severním průčelí přístavku je obdélné, na výšku orientované, okno lemované šambránou, ve východní stěně je obdobné, ale menší okno, orientované na šířku. K severovýchodnímu rohu přístavku je přistavěn kamenný opěrák. Východní průčelí - k východní straně presbytáře je přistavěna věž kostela, kterou dělí do dvou částí mezipatrová profilovaná římsa. Římsa je v rozích konkávně projmuta. Hranolová věž přechází v horní části do osmiboké a je ukončena profilovanou korunní římsou, s cibulí a lucernou. Obě části věže jsou členěny lisénovými rámci. Východní strana věže je ve spodní části prolomena trojicí okenních otvorů osazených v kamenném ostění, umístěných v ose na sebou. Dvě okna jsou čtvercová a jedno je půlkruhovitě ukončené. V severním průčelí spodní části jsou ve střední ose prolomeny tři otvory, dveřní otvor v přízemí a nad ním dva okenní. Dveřní otvor vyplňují dřevěné jednokřídlé, rámové dveře osazené v kamenném ostění, nad kterými je půlkruhovitý prosklený nadsvětlík. Okna jsou čtvercová v kamenném ostění. Před jižní průčelí spodní části věže předstupuje půlválcová schodišťová věž, nad kterou je prolomeno čtvercové okno s kamenným ostěním. Jižní stěnou schodišťové věže v přízemí prostupuje dveřní otvor v kamenném ostění s přímým překladem, vyplněný novodobými jednokřídlými rámovými dveřmi. Nad dveřním otvorem je čtvercové okno. V horní části věže prostupuje v 1, 3 a 7 poli (tj. severní, východní a západní) obdélné, kamenným ostěním lemované, okénko, nad kterým je umístěn ciferník věžních hodin. Nad okny je obdélný půlkruhově ukončený okenní otvor vyplněný dovnitř otevíranými okenicemi s dřevěnými žaluziemi. Uspořádání v 5 poli (západní strany) je obdobné, pouze chybí obdélné okno. Jižní průčelí je členěno lisénami na čtyři pole, ve prvních třech polích zleva jsou okenní otvory. Okno ve 2 poli zleva dosahuje 1/3 velikosti v 1 poli, okno ve 3 poli dosahuje 2/3 velikosti okna v 1 poli. Okna jsou shodná s okny v severním průčelí. Před jižní průčelí presbytáře a částečně před průčelí lodi, vlevo od schodišťové věže, předstupuje obdélná sakristie s pultovou střechou krytou plechovými šablonami. Východní průčelí sakristie prostupuje obdélný dveřní otvor lemovaný šambránou, vyplněný dřevěnými dvoukřídlými rámovými dveřmi osazenými v kamenném ostění. Nad dveřmi je obdélný prosklený nadsvětlík. V jižním průčelí jsou dva zamřížované půlkruhově ukončené okenní otvory lemované štukovou šambránou. Západní průčelí je bez otvorů. Vpravo od okna v 1 poli předstupuje před průčelí kolmo orientovaný přístavek se sedlovou střechou krytou plechem. Jižní průčelí přístavku prolamuje dveřní otvor lemovaný dvěma pilastry na každé straně. Dveřní otvor obíhá kamenné ostění s přímým překladem a vyplňují ho dvoukřídlé rámové dveře. Uprostřed štítu, který je oddělen profilovanou korunní římsou je umístěna nika se sochou sv. Bartoloměje. Ve vrcholu štítu je lotrinský kříž. Západní a východní průčelí přístavku, která jsou rovně členěna dvojicí pilastrů na každé straně, jsou uprostřed prolomena okenním otvorem s podokenní kamennou římsou, v západním průčelí jsou ještě patrny zbytku šambrány lemující okenní otvor. Hlavní oltář v interiéru je řešen v klasicistním slohu a oltářní obraz, který vytvořil Jindřich Gotthold Arnoldi z Drážďan v roce 1820, nese motiv umučení sv. Bartoloměje. Nad hlavním obrazem je umístěn v kulatém rámu obraz Madony s ježíkem v náruči. Na evangelijní straně apsidy je na soklu osazena socha sv. Anežky Římské, na téže straně je upevněna dřevěná kazatelna s reliéfy evangelistů. Na protilehlé straně se nachází dřevěný kříž s Kristovým tělem. Nynější varhany byly postaveny v roce 1844 bratry Fellery z Království. Sv. Bartoloměj: Patron: sedláků, krejčích, pastevců, vinařů, koželuhů, vazačů knih, řezníků, horníků, pekařů, obuvníků, obchodníků s olejem, sýrem a solí; Maastrichtu, Frankfurtu i Plzně; vzýván proti kožním a nervovým chorobám Atributy: hlava, křest,kůže,nůž Z Bartoloměje se stal jeden z dvanácti apoštolů, svědek a následovník Kristův. Po seslání Ducha svatého hlásal evangelium na více místech. Historik Eusébius uvádí jeho působení v Indii. Odborníci dokládají, že se tím mohla rozumět Etiopie a Arábie, často zmiňovaná v souvislosti s jeho hlásáním evangelia. Indie byla totiž označovaná jako "Arábie Šťastná." Tam podle podání zanechal aramejský opis Matoušova evangelia. Někde se uvádí, že Bartoloměj přešel z Arábie do Frygie, kde se setkal s ap. Filipem a dál navštívil Lykaonii. Nejstarší životopisy se shodují na místě jeho mučednické smrti, kterým se stala Arménie. Legenda hovoří o zázraku uzdravení dcery arménského krále Polimea z posedlosti po Bartolomějově modlitbě. Krále, jeho dvůr i poddané pak Bartolomějova slova přesvědčila k přijetí křesťanství. Avšak zatvrzelý králův bratr Astyages dal tohoto apoštola uvěznit a mučit. Údajně v Derbentu, pozdějším Širvanu u břehu Kaspického moře. Byla mu za živa stažena kůže z těla, proto je nůž jeho hlavním atributem.