Farní kostel Nejsvětějšího Srdce Páně je volně stojící neorientovaná podélná sakrální stavba situovaná v západní části dnešního Náměstí Republiky na ose JV–SZ. Parková úprava kolem kostela vznikla zřejmě podle konceptu architekta Kepky nedlouho po dokončení novostavby. Chrám Nejsvětějšího Srdce Páně je velmi invenční architekturou na stylovém pomezí pozdního historismu, secese a moderny. Eklektické pojetí stavby pracuje s řadou historizujících odkazů na byzantskou, románskou a gotickou architekturu, které se prolínají se secesními a kubizujícími prvky. Pokud si však odmyslíme bohatý historizující a secesní štukový dekor, který „odívá“ vnější plášť, zůstává velmi jednoduchá symetrická stavba s výrazně geometrizovanými hmotami a hranatými tvary, vykazující zřetelně modernistický charakter, důrazně se projevující zejména v expresivním kubistickém tvarosloví pětice kónických věží. Zatímco v exteriéru převládá bohatost dekoru a historizující odkazy, řád daleko úsporněji utvářeného interiéru je založen na čtvercovém rastru v duchu geometrické secese a moderny. Jedná se o podélnou stavbu pseudobazilikálního trojlodí (tedy takového, kde střední vyšší hlavní loď nemá okna), která je zakončena odsazeným, poloválcově ukončeným presbytářem obráceným k severozápadu. K presbytáři po stranách přiléhají dva pravoúhlé prostory, na evangelijní straně sakristie a na epištolní straně kaple sv. Anny. Kostel má pět mírně kónických hranolových věží se čtyřbokými jehlancovitými střechami. Hlavní věž v ose hlavního průčelí, vysokou 60 metrů, doplňují čtyři nižší věže v nárožích, vysoké 30 metrů. Hlavní vstup do kostela je veden ústupkovým portálem v předsazené edikule v ose hlavního průčelí, který svou formou připomíná zjednodušenou verzi románského portálu. Na fasádách průčelí kostela se střídá neomítané kvádrové kamenné zdivo s různě strukturovanými omítanými plochami a bohatým štukovým dekorem s geometrickými i stylizovanými zoomorfními prvky, částečně motivicky čerpajícími ze středověkého bestiáře Physiologus a nesoucí tak symbolické významy. Stavbu obíhá kamenný sokl završený parapetem z cihel, pouze v přední části kostela je kámen nahrazen omítnutou plochou. Boční průčelí jsou členěna nárožní bosáží, lizénami a opěrnými pilíři z kamenného kvádrového zdiva na devět os. Směrem od severozápadu tvoří dvě krajní osy boční průčelí protilehlých prostor sakristie (či kaple sv. Anny), která jsou prolomena dvěma půlkruhově zaklenutými okny, mezi sebou i po stranách rámovanými kamennými lizénami. Ve třetí a deváté ose jsou prolomeny půlkruhově zaklenuté vstupy, zasazené do bohatě dekorovaných ústupkových portálů. Mezi nimi se nachází pět téměř shodně řešených polí, která jsou oddělena šesticí opěrných pilířů. V patře jsou tato pole prolomeny pěticí kruhových oken v dekorativních kruhových šambránách, osvětlujících empory bočních lodí. Přízemí bočních lodí je osvětlováno dvojicemi úzkých svislých obdélných okének, které jsou orámovány meziokenními pilastry s dekorativními hlavicemi. Pouze prostřední z polí má namísto oken proražen střední boční vstup do lodi kostela. Přízemí a patro odděluje široký dekorativní pás ohraničený cihelnými římsami s geometrickým motivem drobných čtverečků. Pod úrovní střech probíhá zalamovaná korunní římsa, která je opět mnohačetně ornamentálně zdobená. Vrchol štítu a věžních zdí je členěn trojicemi úzkých svislých okének. Kostel je zastřešen sedlovou střechou, nad závěrem zvalbenou, v zastřešení věží jsou prolomena malá kulatá okénka. Vrcholky věží nesou červenozlaté makovice s křížem, hlavní věž je navíc vybavena čtveřicí věžních hodin. Hlavní vstup ústí do podvěží, z nějž vedou široké trojdílné dveře do prostoru hlavní lodi. Trojlodí a presbytář jsou zaklenuté, nad bočními loděmi jsou zbudovány empory. Stěny jsou členěny podkládanými rámy, prostory pod emporami a u presbytáře mají kazetový podhled. Na podlaze je dochována původní dlažba, pravidelně složená z bílých, černých, světle a tmavě růžových čtvercových dlaždic, které se střídají s motivem červených řeckých křížů a černých kruhů v bílém poli. Celek dotváří výmalba kombinující tóny světle modré, světlého a tmavého okru, lomené bílé a terakotové.