Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně se nachází asi 100 m jihovýchodně od okraje osady Kopaniny. Jeho výstavbu lze datovat do roku 1890. S uvedeným vročením se setkáváme v aktuálně téměř zcela nečitelném textu nacházejícím se v tympanonu hlavního vstupu. O vzniku kostela ve zmíněné době svědčí i samotné zasvěcení kostela. Úcta k Nejsvětějšímu Srdci totiž v katolické církvi vrcholí právě na přelomu 19. a 20. století. Kostel je proveden převážně v neogotickém duchu. V uvedeném slohu je přitom zhotovena nejen samotná stavba, ale i nejdůležitější součásti vybavení interiéru. Kostel je tradičně orientován podélnou osou západ – východ. Maximální délka kostela je asi 23,5 m. Šíře lodi je přibližně 9 m. Dispozičně se skládá z věže, lodi, presbytáře, sakristie a márnice. Kostel je jednolodní, s úzkým presbytářem a trojbokým závěrem. Sakristie přiléhá k presbytáři z jižní strany a márnice se přidružuje k presbytáři ze strany severní. Vstup do kostela je umožněn skrze přízemní část předstupující věže. Věž má v dolní části čtvercový půdorys. V horní části je ovšem provedena jako osmiboká, tam nacházíme čtveřici ozvučnicových oken štíhlého tvaru. která jsou kryta v celé své ploše dřevěnými žaluziemi a jsou pravidelně střídána ustupujícími plochami slepých oken shodné velikosti. Jednotlivé strany osmiboké části věže jsou po stranách rámovány subtilními lizénami a vrcholí plastickými prvky v podobě zubořezu. Věž je zakončena strmou střechou tvaru osmibokého jehlanu a navazujícím latinským křížem. Hlavní vstup do kostela je chráněn historickou, ovšem spíše řemeslně provedenou, kovovou mříží. Hlavní vstupní dveře jsou opatřeny uměleckořemeslně provedenými dveřními závěsy a štítkem zámku ovlivněnými neobarokem. Samotná dřevěná dveřní křídla nesou uměleckořemeslný detail ovlivněný neogotikou. Na severní a jižní straně lodi se v horních částech ploch mezi jednotlivými pilíři nachází celkem osm jednoduchých oken s kovovým rámem zaskleným převážně bezbarvým sklem. Pouze v oblasti okenních růžic je použito sklo modré, červené a žluté barvy. Se shodným provedením oken se setkáváme i u trojice oken v kněžišti. Pod všemi okny lodi a kněžiště je provedena jednoduše řešená podokenní římsa zhotovená v celé šíři přináležejících ploch, navazuje na římsy umístěné při odstupňování opěrných pilířů, takto je opticky vytvořena jedna průběžná kordónová římsa kolem celého obvodu kostela (vyjma západní strany věže). Další jednoduchá průběžná římsa je nad úrovní opěrných pilířů. Převážně kamenné zdivo lodi kostela, stejně jako obdobně materiálově řešené zdivo nižšího kněžiště, sakristie a márnice je ukončeno korunní římsou. V sakristii a márnici jsou po dvojici menších, jednodušeji řešených oken, než jsou okna samotného kostela. Téměř zcela jsou provedeny z nebarveného skla a v horní části neobsahují ani okenní růžici. Umístěna jsou výrazně níže než okna lodi a nejsou tak ani opatřena podokenními římsami. Mají ale shodné, složitěji profilované venkovní ostění. Márnice je přístupná pouze z exteriéru dvoukřídlými dřevěnými dveřmi. Ty jsou zhotoveny ve shodném duchu jako hlavní vstupní dveře. Fasády jsou provedeny jako omítané, několikráte místně opravované. Fasádní omítky jsou opatřeny převážně nátěrem bílé barvy. Pouze profilované části ostění oken, hlavního vstupu a říms a opěrné pilíře jsou opatřeny nátěrem středně oranžového odstínu. Barevnost je zcela zřejmě novodobá. Střešní konstrukce nad lodí, kněžištěm, sakristií a márnicí jsou valbového tvaru. Jsou kryté novodobou krytinou z hliníkového plechu. Na věži kostela je jako střešní krytina použit měděný plech, který je užit i na přechodu mezi čtyřúhelným a osmiúhelným půdorysem věže, v místě sedlového propojení věže a střechy lodi a na opěrných pilířích po stranách lodi kostela a věže. Z měděného plechu byly zhotoveny i okapní žlaby a svody. Původně měděné okapní svody jsou v současnosti nahrazeny PVC trubkami. V exteriéru kostela se setkáváme s celkem čtrnácti opěrnými pilíři. Každý z nich je odstupňován do dvou výškových úrovní. Po pěti opěrných pilířích se nachází na severní a jižní straně lodi. Dvojice opěrných pilířů se dále nachází na západní straně lodi – vždy po jednom na každém okraji této strany. Po jednom kusu opěrného pilíře je i na nárožích věže. Tyto dva pilíře jsou ovšem oproti všem ostatním umístěny ne kolmo ke zdi, ale šikmo pod úhlem 45°.