Kaple je součástí areálu Gymnázia Teplice, konkrétně budovy B, která je totožná s bývalým klášterem. Kaple je samostatně přístupná z chodníku z Alejní ulice nebo skrze bývalou sakristii po schodišti z 1. NP (dnes chodba laboratoře fyziky). Kůr je taktéž přístupný z 1. NP. Výzdoba celého prostoru kaple je významově propojená; nejobsažnější část je přitom soustředěna do výmalby čelní stěny, před kterou stával oltář. Ústředním tématem je trůnící Kristus s planoucím srdcem, z něhož dopadají paprsky na zemské jablko. Pod ním ve středovém pásu jsou postavy světců, mezi nimiž můžeme zleva identifikovat sv. Jana Křtitele – patrona Teplic, sv. Benedikta – zakladatele řádu, sv. Mikuláše a sv. Karla Boromejského. Ve středním pásu najdeme světice proslulé službou chudým a dobročinnosti: sv. Kateřinu ze Sieny, sv. Kláru z Assisi a další. Ve spodním pásu jsou zobrazeny duše v očistci. Každá z těchto částí výtvarně vyjadřuje text, který ji provází. • Ignem veni mittere in terram quid volo ut accendatur. – Oheň jsem přišel uvrhnouti na zemi, a jak si přeji, aby se už vzňal! (Evangelium sv. Lukáše, 12,49) • Misericordias domini in aeternum cantabo. – O milosrdenstvím Božím chci zpívat věčně. (Žalm 89,2) • Reqiem aeternam dona eis domine; Et lux perqua luceat ais requiescant in pace. – Daruj jim věčný odpočinek, Pane; Paprsek světla jim svítí věčně, ať odpočívají v pokoji. (Mše za zesnulé, vstupní část, Ezchiáš 2,34 – 35) Ostatní stěny kaple včetně sloupů jsou opatřeny dekorativně pojatými malbami s rostlinnými motivy. O okolnostech provázejících zadání výzdoby kaple beuronské dílně není nic bližšího známo. Beuroni byli teplickým sestrám pravděpodobně doporučeni pražskými znalci sakrálního umění jako propagátoři čistého a obzvláště ušlechtilého umění.