Jedná se o třípodlažní, částečně podsklepený objekt (suterény pod delším jižním křídlem), v ose V – Z obdélného půdorysu, členěný třemi uzavřenými dvory (čtveřice obvodových křídel a dvě dělící křídla vnitřní) – kasárna tzv. španělského typu. Střední, v ose V – Z obdélné nádvoří je rozměrnější, než obě shodně velká nádvoří krajní. Západní průčelí východně položeného vnitřního příčného křídla je v ose zvýrazněno kaplovým jednoosým rizalitem. Vzhledem ke svým půdorysným rozměrům tvoří kasárna v rámci urbanistické struktury města samostatný blok. Uliční průčelí jsou členěna na západě 17-ti okenními osami, na východě 19-ti osami, na severu 50-ti osami a na jihu rovněž 50-ti osami. Vnější fasády kasáren jsou jinak dosti prostě řešené; výrazným rysem členění je střídání povrchových struktur omítek, základní plochy jsou opatřeny tzv. hrubou stékanou omítkou, tektonika je hladká. Přízemí je opatřeno kamenným soklem z pískovcových desek (prolomen v místě sklepů naležato obdélnými větracími otvory), jednotlivá patra jsou od sebe oddělena pásy kordónových říms, nároží objektu jsou zvýrazněna kvádrovou rustikou střídavé délky a vrcholí bohatě modelovanou korunní římsou. Na výšku obdélné okenní otvory průčelí jsou zvýrazněny ostěními s úzkými obvodovými páskami. Vstupy do objektu jsou umožněny čtveřicí půlkruhově ukončených bosovaných portálů, umístěných v osách délek obvodových křídel kasáren. Portál na západě je zvýrazněn lichoběžným klenákem a náběžními římsami. Uzavřen je dvoukřídlými dřevěnými vraty. Vrata, s obdélnými dvířky pro pěší, jsou na líci zdobena stromkovitě kladenými prkny, pobíjenými hřeby s půlkulovou hlavou (zřejmě původní výbava stavby ?). Jižní portál je zdobnější, ukončený ve vrcholu stylizací kladí s profilovanou římsou. Plocha vlysu je zvýrazněna naležato obdélným polem s konkávně projmutými rohy. Portál uzavírají dřevěná vrata, mladší než u portálu východního. Jejich lícovou vrstvu rovněž zdobí stromkovitě kladená prkna. Dvorní průčelí mají rovněž dvojí povrchovou strukturu omítek (hladká tektonika, hrubší základní plochy; kromě na konci 20. století opravených fasád západního vnitřního dělícího křídla – hladká i základní plocha). Průčelí člení ve všech podlažích arkády stlačených, dodatečně prosklených, oblouků, lemovaných plochými omítkovými šambránami s lichoběžnými klenáky ve vrcholu. V horizontální rovině jsou fasády členěny průběžnými kordónovými římsami, dále římsami v úrovni patek záklenků arkád a vrcholí profilovanou římsou korunní. Identické členění nalezneme rovněž u obou příčných dělících křídel, u průčelí obracejících se do velkého středového nádvoří, s tím, že v úrovni přízemí kromě středových stlačených oblouků průjezdů tvoří ostatní osy pravoúhlé okenní otvory či vstupy (s ostěními či šambránami, některé otvory bez lemování). Pravoúhlé otvory – lemované ostěními - ve všech podlažích (vyjma oněch vjezdů) člení pak průčelí příčných dělících křídel obracející se do menších bočních nádvoří. Kasárna kryjí sedlové střechy. Na větší části kasáren má střecha klasický sklon, na východní části – S, V a J část podél východního nádvoří – má střecha výrazně nižší sklon, což je dáno změnou konstrukce krovů nad výše zmíněnou částí (z hambalkového krovu na vaznicový). Střešní roviny do ulice jsou po obvodu členěny drobnými valbovými vikýři – 4 na V, 8 na J a 7 na S. Identické vikýře člení i nádvorní střešní roviny, vyjma západně položeného dělícího vnitřního křídla a střech s nízkým sklonem. Střešní krytinou jsou z valné části pálené bobrovky; na části použity novodobé betonové tašky s vlnou a na části zastřešení velkoformátové plechové šablony (Alukryt).