HISTORICKÝ VÝVOJ Území zahrnuje historické jádro města. Sídliště při starém brodu zemské stezky vzniklo na levém břehu řeky Ohře a bylo chráněno hradem na skalní vyvýšenině. Připomíná se již v 2. pol. 12. stol. (na přelomu 70. a 80. let) v držení rytířského řádu johanitů. Na výšině nad starou trhovou osadou bylo za Přemysla Otakara II. mezi lety 1260 – 70 vystavěno královské město s velkým obdélným náměstím. Kolem r. 1500 bylo město na západě rozšířeno plánovitým založením aglomeračního sídlištního útvaru „Neusorg“ s dvěma SJ probíhajícími ulicemi, zatímco předkolonizační osada s kostelem sv. Jana Křtitele setrvala jako východní podnož města dále pod názvem „Špitálské předměstí“, čili „Staré město“ s tržištěm „Soumařským“. Město a jeho urbanismus představuje cenný soubor městské architektury původně uzavřené v hradbách. POPIS Město Kadaň leží na levém břehu řeky Ohře při ústí Bystřického potoka, která vytváří přirozený předěl mezi Krušnými horami a Doupovskými vrchy. Osídlení kadaňské kotliny sahá do velmi dávné minulosti, kdy se zde vystřídala řada rozličných kultur a etnických skupin. Archeologické nálezy na Kadaňsku dosvědčují např. kulturu knovízskou, bylanskou, halštatskou a laténskou, kterou k nám ve 4. století před Kristem přinesly keltské kmeny. Germánské kmeny ovládaly Kadaňsko až do 6. stol., kdy splynuly s přicházejícími Slovany. První písemné doklady o kadaňském sídelním areálu spadají do konce 11. a 1. pol. 12. století (Úhošťany, Lomazice, Kralupy). V této době se centrum oblasti přesunulo z pravobřežního Hradce k brodu přes Ohři, do Kadaně, kde se rozvíjela nová trhová osada (latinsky „Cadain“). Kníže Bedřich daroval zmíněnou obec listinou z 23. dubna 1186 rytířskému řádu johanitů, kteří v Kadani postavili první kamenný kostel, zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Od třicátých a čtyřicátých let 13. stol. se osídlení postupně proměňovalo v městskou aglomeraci. Z iniciativy krále Václava I. nebo Přemysla Otakara II. byla Kadaň povýšena na svobodné královské město „civitas“ (listina z r. 1261). V Kadani vznikl královský hrad, minoritský klášter s kostelem sv. Michaela (r. 1234) a johanité si podrželi práva k farnímu (děkanskému) kostelu. V 80. letech 13. století se Kadaň stala hlavním správním centrem rozsáhlé oblasti severozápadních Čech (včetně Žateckého kraje). Význam města a hradu rostl, o čemž svědčila i přítomnost královské družiny Václava II., který zde v červnu r. 1287 očekával příjezd své manželky Guty Habsburské. Po zavraždění posledního Přemyslovce Václava III. r. 1306 nastalo chaotické období bojů o český královský trůn. Správa Kadaňska (tzv. Kadaňské župy) byla propůjčena římským králem Albrechtem I. Fridrichovi ze Šumburka, který byl však donucen novým českým králem Janem Lucemburským r. 1312 k rezignaci na župní úřad. Dne 24. prosince 1319 vydal král Kadaňským privilegium o ustanovení rachtáře, zřízení soudů a udělil městu i mílové právo. Dne 22. května 1322 však Kadaň zastavil Fridrichovi Durynskému (snoubenci své dcery Guty). Velkolepý rozkvět zažilo město za panování českého krále a později i římského císaře Karla IV. (1346 – 1378). V okolí Kadaně se začínala významně rozvíjet důlní činnost – těžba stříbra (v Přísečnici), drahých kamenů (Ciboušoc, Horní Halže, Blahuňov aj.), která zásobovala panovníka. R. 1362 vyhořelo město i s hradem a předměstími a král Karel IV. udělil městu právo úplné samosprávy, aby po ničivém požáru městu pomohl. Při svém prvním kadaňském pobytu dne 29. května 1367 potvrdil měšťanům konání výročního trhu na den Povýšení sv. Kříže (14. září). Při druhém pobytu dne 8. září 1374 povolil obyvatelům města zakládat vinice kolem města, jako Pražanům. Kadaň se tak stala jedním z nejvýznamnějších center vinařství v severozápadních Čechách. Karlův syn a nástupce Václav IV.(1378 – 1419) potvrdil městu otcova privilegia a krajskou soudní pravomoc ponechal kadaňským purkrabím. Značnou měrou do života města zasáhla česká náboženská reformace a následné husitské války. Na jaře 1421 bylo město dobyto Pražany. 8. září 1421 zaútočila na Kadaň vojska II. křížové výpravy a město následně dobyla. Římský a uherský král Zikmund Lucemburský zastavil město r. 1422 Erckingerovi ze Seinsheimu, který postoupil zápis na Kadaň Jindřichovi z Plavna a ten jej asi r. 1448 prodal Mikuláši II. z Lobkowicz. Mikuláš vrátil zápis králi Ladislavovi Pohrobkovi a město tak znovu patřilo královské komoře. Po husitských válkách bylo město charakterizováno výraznou stavební činností. Zesíleno bylo městské opevnění a brány, z nichž jsou dochovány dvě brány a 17 bašt. Tehdy vznikalo trojpásmové opevnění kolem vnitřního města, přičemž hradba pochází z dob Přemysla Otakara II. Roku 1450 byla opevněna Svatá brána a r. 1458 byla zesílena půlkruhovým barbakanem Kovářská brána. Domy v centru města dostaly pozdně gotickou podobu. Také radnice při pozdně gotické úpravě dostala nový výraz. Na výstavbě a výzdobě veřejných budov i měšťanských domů působila v Kadani řada věhlasných řemeslníků i malířů. Dne 25. října 1469 se stal pánem celého města hejtman Jan Hasištejnský, ale kadaňský hrad se kolem r. 1470 ocitl v držení Fridricha ze Šumburku, který nakonec prodal r. 1483 svůj zápis na hrad Jindřichovi ml. Z Plavna a ten jej r. 1489 postoupil Janu Hasištejnskému z Lobkowicz, který r. 1481 převzal od krále zakladatelská práva k františkánskému klášteru Čtrnácti sv. Pomocníků v Kadani a všemožně jej podporoval. Tak se Lobkowiczové na dlouhou dobu stali pány města a hradu a zapsali se do dějin svou činností politickou, hospodářskou, ale i kulturní a literární. R. 1483 byla na místě provizorního dřevěného kláštera započata kamenná stavba, která byla dokončena r. 1506. V klášteře vznikla jedna z prvních sklípkových kleneb v Čechách. R. 1517 byl Jan Hasištejnský pochován v tumbě (od sochaře Ulricha Creutze) ve františkánském kostele. R. 1485 byla králem povolena stavba nového kamenného mostu přes řeku Ohři a r. 1499 výstavba dalšího jezu na ní. Velký požár zachvátil město a zničil i hrad r. 1498. Po r. 1500 vzniklo další významné inženýrské dílo – vodovod budovaný až od Prunéřova, který zásoboval vodou všechny městské kašny. R. 1519 se Kadaň vykoupila z lobkowiczké zástavy a díky obchodu s obilím, dobytkem a těžbou v Krušných horách výrazně stoupla prosperita města. Po roce 1534 se ve městě upevnila pozice utrakvistů a luteránů. 28. září 1546 byla Kadaň potrestána za účast na vzpouře proti Ferdinandu Habsburskému, byla odsouzena k pokutě a ztrátě městských statků, včetně ztráty 15 okolních vsí. Výnosy byly rozděleny mezi katolické instituce a johanity na údržbu špitálního chrámu Stětí Jana Křtitele a pro farní chrám P. Marie. V následujících letech 1557 – 1578 značně posílil německý vliv ve městě. R. 1595 odprodal císař Rudolf II. po dlouhém úsilí městské rady hrad kadaňské obci. V 16. stol. dostaly některé městské domy renesanční podobu (např. č. p. 16, 62). Před Svatou branou v r. 1555 začaly vznikat nové hospodářské dvorce a také mlýny na Ohři. Reformace se ve městě stavebně zapsala výstavbou protestantského kostela sv. Anny okolo r. 1600. Bělohorská porážka r. 1620 znamenala pro město konfiskaci městských statků. Událostmi třicetileté války město velmi trpělo. Zničeny byly všechny významné gotické budovy a měšťanské domy. Pozdně gotické město se postupně začalo měnit v město barokní. Největší škody městu způsobilo ubytování vojska a konfiskace majetku nekatolíků. R. 1631 bylo zbídačené město postiženo mohutným požárem a obsazeno vojskem protestantů ze Saska. Následně pak císařským vojskem, které Sasy vytlačilo, ale další pohromou pro vyčerpané město byl mor. Od r. 1641 – 1649 bylo město okupováno švédskými oddíly. Kadaň ztratila čtvrtinu obyvatel, zničeny byly vinice a přestal existovat obchod s obilím a chmelem. Teprve v letech 1653 – 1654 nastal příliv nových obyvatel, převážně ze Saska. Po celé 17. – 18. stol. nedosáhla svého bývalého postavení. Od r. 1642 se začínal budovat nový most přes Ohři. Farní kostel získal barokní podobu během úpravy v letech 1654 – 1684 a v letech 1746 – 1755 významný stavitel Josef Ch. Kosch realizoval přestavbu gotického presbyteria a celku kostela vdechl pozdně barokní podobu. Josef Kosch se zapsal do dějin města jako autor modernizace sídla po škodách způsobených předchozími válkami, jako např. úpravami měšťanských domů, minoritského kláštera a kostela v r. 1749, novostavbou kostela a kláštera sv. Alžběty r. 1753 a přestavbou špitálského kostela r. 1772. Kostel sv. Anny získal r. 1713 průčelní věž. Radnice dostala v této době nové průčelí a její interiér byl vymalován malířem J. Fuchsem, který rovněž působil v kostele sv. Alžběty a sv. Michala. Uprostřed náměstí byl r. 1753 vztyčen sloup Nejsvětější Trojice. Za vlády Marie Terezie trpěla Kadaň opět četnými nájezdy cizích vojsk a drancováním, v říjnu 1742 byl např. zapálen a zničen most přes Ohři. Hrad poničený Švédy r. 1647 byl pustý až do 50. let 18. stol., kdy byl na rozkaz panovnice v letech 1750 – 1755 přestavěn na kasárna. Za vlády Josefa II. byla v Kadani zrušena všechna náboženská bratrstva a r. 1783 i minoritský klášter s kostelem sv. Michaela. Opuštěný klášter r. 1803 obsadili doupovští piaristé a zřídili zde gymnázium, které se měnilo v průběhu let na reálku, nižší a vyšší reálné gymnázium až do r. 1880. Za napoleonských válek městem pouze procházela vojska (bitva u Lipska r. 1813). 1. října r. 1811 postihl Kadaň rozsáhlý požár s katastrofálními důsledky, kdy shořelo skoro celé město (asi 500 domů, hrad – kasárna, farní kostel, gymnázium aj. Stavební klasicistní obnova, která následovala po požáru, pak vtiskla Kadani její dnešní podobu a dotvořila ji do urbanistického celku, založeného na středověkém půdorysu až ve 2. polovině 19. století. V této době získalo historické jádro umělecké hodnoty, které zde můžeme oceňovat i v současnosti. Až do 19. století zůstalo bez větších změn uzavřené vnitřní město s předměstími opevněné trojnásobným hradebním pásem s půlkruhovými dělovými baštami. Jednoduchou hradbou s vraty byla opevněna i všechna předměstí. Takto vymezené pozdně gotické město stačilo pro rozvoj Kadaně až do poloviny 19. století. Ve 30. letech 19. století bylo zahájeno boření bran a části hradeb. Bašta opevnění předměstí, Prašná věž ve Věžní ulici, byly zbořeny pak r. 1905. Počet obyvatel se zvýšil až v r. 1850, kdy se město stalo sídlem zeměpanských úřadů a nastal tak rychlejší rozvoj města. R. 1852 byl podél barokní křížové cesty, vedoucí k františkánskému klášteru, založen městský park – dnešní Smetanovy sady a směrem k Ohři postupně vznikala vilová čtvrť. V r. 1888 byl postaven nad Špitálním předměstím na návrší u kláštera městský chudobinec. Výstavba města dosáhla svého vrcholu v r. 1914 a poté nastala válečná stagnace. R. 1915 postihl okolí Žatecké ulice poslední velký požár, který pohltil krovy a část dřevěných konstrukcí domů. Ve 20. a 30. letech 20. století byla doplňována vilová zástavba, vznikaly dělnické kolonie a čtvrti, probíhala přestavba a rozšiřování průmyslových podniků. Po r. 1945 vznikly v centru města tři střední školy – gymnázium, průmyslová škola stavební a zemědělsko-technická škola. Díky dlouhodobému zanedbání drobných oprav a údržby domů začaly v této době chátrat celé historické čtvrti, které byly následně demolovány a nahrazovány výstavbou nových panelových domů a sídlišť. Cenné historické jádro se vylidňovalo a opouštěné domy se měnily v ruiny. Město tak přišlo o svoji důležitou podnož zástavby především ve spodní části Žatecké ulice, na Špitálském předměstí a v údolí kolem zatrubněné říčky Bystřice. Demolici této části města nezabránil ani stavebně historický průzkum z r. 1959, vymezující ochranu celé řady středověkých domů Špitálského předměstí. Zvrat nastal po r. 1989, kdy město rozhodlo o prodeji velké části domů v rezervaci soukromým vlastníkům a ti zahájili obětavou záchranu památek. Nově rekonstruovaný františkánský klášter Čtrnácti sv. Pomocníků byl r. 1995 prohlášen národní kulturní památkou. V tomto roce Kadaň získala titul „Město roku 1995“ především za příkladnou obnovu městské památkové rezervace, která byla prohlášena dne 10. 5. 1978. Ta je na jižní straně vymezena řekou Ohří. Na západě probíhá hranice ulicí od č. p. 686 ulicí Lázeňskou, po vnějším obvodu parcel západní fronty domů Nerudovy ulice a pod novostavbou hotelu „Zelený strom“ k městské bráně. Na severu pokračuje hranice ulicí Komenského do Partyzánské a hlavní okružní komunikací po východní straně historického jádra zpět k Ohři. Do rezervace je zahrnut hřbitovní kostel sv. Anny a klášter sv. Alžběty s kostelem. Z architektonického hlediska spočívá kvalita rezervace ve vynikajícím středověkém sídelním celku mimořádných hodnot urbanistických, architektonických a umělecko-historických. V bohaté prostorové a hmotové skladbě se uplatňují opevnění s hradem, budova radnice s charakteristickou věží, soubory církevních a městských staveb i obě, původně rovněž opevněná, předměstí, která tvoří nezbytnou podnož vlastnímu jádru uvnitř hradeb. Z architektonického hlediska je kvalita i výraz zástavby různorodý, zahrnuje řadu významných objektů, což dokládá množství samostatných kulturních památek. Městské interiéry jsou charakteristické v jádru města řadovou zástavbou domů s výtvarně pojednanými fasádami, městské domy doplňují prostory dvorků a vnitrobloků. Vedle převládajících historizujících fasád z přelomu 19. a 20. století je v rezervaci minimálně zastoupena moderní architektura 20. století. Mezi výrazné kvality MPR Kadaň patří urbanistické pojetí prostoru náměstí Míru s působivou pohledovou historickou architekturou určujících významných a dominantních kulturních památek – kostela Povýšení sv. Kříže, radnice s bílou radniční věží, sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, i malebnou sestavou městských domů a v průhledu ulice Jana Švermy s Mikulovickou bránou. Dobře dochovaná je i tradiční střešní krajina s převládajícími sedlovými a mansardovými střechami s pálenou krytinou. Vlastní jádro rezervace nebylo dotčeno novodobou výstavbou a dosud si podrželo svůj historický ráz. Celkový stavebně technický stav objektů v památkové rezervaci je dobrý.