Netolické hradiště zmiňuje již kronikář Kosmas, který při popisu Slavníkova panství k roku 981 uvádí pohraniční hrady Doudleby, Chýnov a Netolice. Podle současného stavu znalostí však Netolice plnily funkci přemyslovského centra a sídla hradské správy, první kastelán Nemoj se v písemných pramenech objevuje k roku 1167. Na počátku 13. století je v podhradí doložena existence tržní osady se clem. Patrně již v raném středověku stál na akropoli hradiště kostel sv. Jana, jehož gotický nástupce byl zrušen za josefínských reforem na konci 18. století. S pokračujícím rozpadem hradské organizace ztrácí Netolice postupně význam a po založení královského města Českých Budějovice se dostávají do držení cisterciáckého kláštera Zlatá Koruna. Vlastní hradiště leží v nadmořské výšce 450 m na návrší nad pravým břehem Bezdrevského potoka, který lokalitu obtéká ze S, Z a J strany. Na přístupové V straně terén zvolna stoupá k návrší Hejčany. Hradiště je tvořeno akropolí vydělenou mohutným obloukovitým valem, jehož konce se přimykají ke hraně údolí. Val, který byl výrazně snížen novověkými úpravami, je široký 15 – 20 m a vysoký až 2 m. Otázka předhradí není dosud uspokojivě vyřešena, pozůstatkem jejího opevnění může být patrně terénní hrana před hlavním valem. V případě, že se skutečně jedná o relikt opevnění, pak rozsah celého areálu dosáhne asi 3 ha. Vlastní akropole má nepravidelně oválný tvar a rozkládá se na ploše cca 0,5 ha. V její centrální části se nachází plošina zajištěná terasní zídkou, na níž zřejmě stál zaniklý kostel sv. Jana Křtitele. V jeho blízkosti se rozkládalo raně a vrcholně středověké pohřebiště, jehož část zachytil archeologický výzkum v roce 2000. Kromě hlavního opevnění na V straně byla akropole chráněna další fortifikací sledující hranu údolí Bezdrevského potoka, tato hradba z nasucho kladených kamenů byla široká 160 cm.