Lokalita leží na ostrožně původně obtékané meandrujícím tokem Jihlavy, dnes je zatopena vodami Dalešické nádrže. Nad levým břehem Jihlavy se hradiště nacházející se v nadm. v. cca 380 m vypínalo příkrými svahy s převýšením asi 60 m. Nejpřístupnější bylo asi 10 m širokou šíjí na sv straně. Opevněný areál měl čtyřúhelníkový půdorys o délce 220-260 m a šíři 50-70 m. V nižší části z něho bylo vyčleněno menší předhradí. Dokladem původního vchodu bylo přerušení opevnění v obou jeho jižních pásech a další vstup se nacházel v SV části obvodu u přístupové šíje. Lokalita byla objevena již na konci 19. století . Výkopy zde byly prováděny v letech 1932-1933, v roce 1935 se uskutečnil další zjišťovací výzkum a v letech 1971-1976 probíhal záchranný výzkum Západomoravského muzea v Třebíči, v souvislosti s výstavbou ÚN Dalešice. Byla prozkoumána větší část vnitřní plochy s doklady osídlení kultury s moravskou malovanou keramikou z mladší doby kamenné, kultury s nálevkovitými poháry, kultury s kanelovanou keramikou a kultury jevišovické z pozdní doby kamenné, podolské fáze kultury středodunajských popelnicových polí z pozdní doby bronzové, kultury horákovské z doby halštatské, z doby laténské a ze střední a mladší doby hradištní. Jižní část opevnění je datována již do pozdní doby kamenné a předpokládá se, že lokalita byla opevněna i v době halštatské. Bezpečně však byla existence opevnění doložena pro mladší dobu hradištní z doby druhé poloviny 11. a 12. století. Chráněná plocha lokality je 16310 m2.