Stavební počátky panského dvora, zvaného později Mayerhof, který se stal součástí teplického zámeckého areálu, jsou nejasné. Předpokládá se, že lokalita, na které se hospodářský dvůr nachází, byla využívána pro hospodářské účely již v raném novověku a je pramenem poznání minulosti šlechtického velkostatku Teplice. V písemných pramenech je sice u zámku roku 1653 připomínán hospodářský dvůr, ale tato zmínka se však vztahuje k areálu bezprostředně souvisejícímu se zámkem. Poprvé se náznakově s hospodářským dvorem seznamujeme v souvislosti s panským ovčínem a bytem ovčáka, stodolou, konírnou a chalupou šafáře. K přenesení hospodářského dvora z bezprostřední blízkosti zámeckých budov na místo staršího ovčína došlo postupně mezi lety 1785–1815, kdy byl majitelem panství Jan Nepomuk Clary-Aldringen. Budovy musely ustoupit novému pojetí kompozice sídla jako klasicistní stavby otevřené do krajinářského anglického parku. Téměř čtvercová plocha dvora je po obvodu zastavena nízkopodlažní zástavbou. Budovy čtyřstranného dvora srůstají dvěma křídly v severovýchodním nároží. Všechny budovy jsou orientovány okapními stranami podél dvora. Vjezdy do areálu dvora se nacházejí na jihu mezi sýpkou a hospodářskou budovou se stodolou, druhý mezi západním přístavkem sýpky a odděluje ji od hospodářské budovy. Ta je obytné budovy oddělena třetím vjezdem do dvora.