Hornická kulturní krajina Krupka - krajinná památková zóna

Území Krajinné památkové zóny Hornická krajina Krupka, se nachází ve východní oblasti Krušných hor, zahrnuje historickou část horního města Krupka a okolní historické důlní revíry. Většina území KPZ leží na úpatích a svazích hor Loupežník, Komáří hůrky a Liščího vrchu. Pokrývají je listnaté lesy, ve kterých se místy vyskytují travnaté paseky. Na jedné z nich se nachází horská osada Horní Krupka. Dodnes se dochovala hornická stezka spojující tuto osadu s Krupkou. Bohatá ložiska cínovce v Krupce byla pravděpodobně dobývána již v pravěku, k čemuž přispěla jejich příznivá poloha již ve výškách 240–250 m. n. m. Důlní revíry jsou jedněmi z prvních v Krušných horách a zároveň jsou jedněmi z historicky nejvýznamnějších oblastí rudného hornictví v rámci celé České republiky. V Krupce se těžil cín, ale i stříbro, wolfram a fluorit. Svahy Krušných hor v okolí Krupky jsou dodnes pokryté nesčetným množstvím pinek, propadlin a hald z vytěžené hlušiny, typické jsou také zahloubení a odvaly u ústí štol. Krupecký rudní revír byl rozdělen na několik historických důlních revírů: Revír Komáří hůrka, Revír Knötel, Revír Preisselberg (Vrchoslav). Město Krupka leží v údolí stoupajícím úbočím Krušných hor. Městu dominoval hrad postavený po roce 1305. Ve městě se nachází několik hodnotných sakrálních staveb, z nichž nejvýznamnější je pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený na místě staršího kostela z poloviny 13. století. Od roku 1992 je Krupka prohlášena městskou památkovou zónou. Úbočí Krušných hor v okolí Krupky bylo po celá staletí němým svědkem rudné těžby a svahy hor stále nabízí celou řadu krajinných stop po dolování. Z povrchových připomínek lidské činnosti je nejpozoruhodnější velká pinka na Komáří vížce Stopy po povrchové těžbě cínu a jiných rud jsou zde úzce propleteny s pozůstatky těžby hlubinné a nenápadně působící krajina plná křovisek je zvrásněna řadou propadlin. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších příkladů pinek v Čechách. I neznalé oko laického pozorovatele překvapí řada dalších povrchových stop po dobývání rud kolem štoly Preiselberg I. Na těžbu krom dalších drobnějších pinek upozorňují i odvaly, rýžoviště nebo samotné vstupy do nitra hor v podobě ústí štol Preisselberg, Starý Martin, Barbora, 5. květen a dalších. Pozoruhodným dokladem lidské činnosti (patrně již od středověku) je i stará hornická cesta spojující Krupku a Horní Krupku. Vede po ní část mezistátní hornické naučné stezky spojující Krupku, Cínovec, Altenberg, Geising a Fürstenau. Vyjma přímých dokladů těžby je v oblasti celá řada církevních památek, které těžbou již po celá staletí souvisí. Na hřebenu Krušných hor se tyčí barokní kaple sv. Wolfganga. V samotném podhůří je nutné připomenout městský farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. V jádru pozdně gotický kostel vznikl na místě původního kostela z doby před rokem 1352, který zanikl během požáru. Mezi dalšími sakrálními stavbami, které je možné připomenout je pak kostel sv. Anny z počátku 16. století, nebo kostel sv. Ducha pocházejí patrně již z doby před polovinou 15. stol. S přírodními i kulturními souvislostmi lokality návštěvníka seznámí krupské muzeum, které je však v současnosti v rekonstrukci.