Uzavřená zámecká zahrada na místě původního vodního hradního příkopu je renesanční prostora uvnitř areálu zámku, která byla do dnešní podoby upravena kolem roku 1900. Zahrada je z jihu a východu lemována přízemními ambity, severní a západní část je vymezena vlastními budovami zámku. Převážně travnaté ploše s jednoduchou cestní sítí a květinovými záhony dominuje centrální fontána ve tvaru kvadrilobu zapuštěná pod úroveň terénu. Okolo ní jsou pravidelně rozmístěny čtyři ikonické kónicky stříhané túje tisů.