dům, zvaný Wieserův

Dům č.p. 25 je samostatně stojící stavbou. Nachází se v severozápadní části prostoru tzv. Hlavní pevnosti. Východním průčelím hlavního východního křídla se obrací do ul. Pražské, jižním průčelím jižního křídla pak do ul. Školní. Nejhonosnější terezínský městský dům má trojkřídlou palácovou dispozici rozvrženou na půdorysu písmene „U“. Dům č.p. 25 je podsklepená dvoupodlažní (v místě osového rizalitu východního křídla pak částečně trojpodlažní) zděná stavba. Hlavní, nejnáročněji architektonicky řešené, 17-tiosé vstupní průčelí východního křídla je akcentováno středovým rizalitem (v rozsahu 5 os), jehož hmota převyšuje obě postraní části křídla, zvýrazněné rovněž rizality (mírně vystouplými, v rozsahu krajních 2 os). Stejně jako pro zbylá průčelí, je zde charakteristické střídání hladké a hrubě strukturované omítky. Architektonické pojetí rizalitu je odlišné od postraních částí. Přízemí rizalitu, členěné v ploše hladkou pásovou rustikou. Vpadlé plochy mezi pásy rustiky, které jsou identické šíře, jsou pojaty v hrubé omítce. Střed parteru rizalitu akcentuje hlavní vstup do objektu sklenutý stlačeným obloukem a lemovaným šambránou s náběžnými římsami v místě nasazení oblouku a ve vrcholu ukončenou lichoběžným klenákem. Vstup je obemknut dvojicí pilastrů, vynášejících přímou profilovanou římsu. Zbývající osy parteru rizalitu zaujímají na výšku obdélné okenní otvory, lemované omítkovými šambránami, které mají v nadpraží i parapetech spárami naznačeny svazkové klenáky. Patro, členěné šesticí pilastrů s toskánskými hlavicemi, dosedajícími na kordón oddělující přízemí, a ve vrcholu vynášejícími korunní římsu, stylizovanou do formy kladí s motivem triglyfů ve vlysu. Mezi triglyfy z hrubé omítky vystupují hladká naležato obdélná omítková pole. Okna patra (osvětlují přirozeně prostor sálu) jsou umístěna v polích hrubé omítky mezi hladkými pilastry. Jsou vysoká na výšku obdélná, lemovaná omítkovými šambránami s úzkou obvodovou páskou. Šambrány dosedají na profilované parapetní římsy, které jsou součástí dekorativně pojatých parapetů. Ve vrcholu jsou okna zvýrazněna trojúhelně zalomenými nadokenními římsami. Rizality postraních částí hlavního křídla jsou v přízemí opatřeny pásovou rustikou, prolomenou dvojicí půlkruhových arkád v místě okenních otvorů. Mezi arkádami jsou umístěny na výšku obdélné niky s omítkovými poli s konkávně vybranými rohy. Okna mají omítkové šambrány s uchy, lemujícími páskami a lichoběžnými klenáky, které vynášejí přímé nadokenní římsy. Patro je od přízemí odděleno v zásadě prostým kordónem, přecházejícím i přes zbylé osy mezi rizality (identický je na jižní fasádě jižního a severní fasádě severního křídla). Čtyřosé plochy mezi rizality jsou v rámci parteru členěny hladkými lizénovými rustikovanými rámci. V hrubě omítnutých polích vymezených rámci jsou umístěna na výšku obdélná okna se šambránami s uchy a obvodovými páskami. Patro člení hladké rustikové lizény. Pole mezi nimi jsou opatřená hrubě strukturovanou omítkou. Jižní průčelí jižního křídla je 9-tiosé (dnes veškeré osy zaujímají na výšku obdélné okenní otvory, původně v přízemí v 1., 5. a 9. ose v přízemí bývaly vstupy) a severní průčelí severního křídla je 13-tiosé (v 7. ose v přízemí vstup, zbylé otvory jsou opět okenní). U obou předmětných fasád je shodné řešení architektonické úpravy patra. Základní plocha je opatřena hrubou omítkou. Hladké jsou pak okenní rustikové šambrány s lichoběžným klenákem v nadpraží. Přízemí je u obou průčelí řešeno rozdílně. Jižní průčelí jižního křídla je vyjma os, kde bývaly vstupy, členěno slepými segmentově ukončenými arkádami, v nichž jsou umístěny okenní otvory. Severní průčelí severního křídla má okenní otvory opatřeny šambránami s lemujícími pásky. Dvorní průčelí hlavního křídla je zvýrazněno osovým masivním stupňovitým třípodlažním rizalitem, jehož středová část je ukončena nízkým trojúhelným štítem. V jihozápadním koutu, při styku hlavního a severního křídla, je umístěna mladší přístavba se schodištěm do patra. Dvorní průčelí severního křídla je v úrovni patra opatřeno pavlačí. Na jižní části dvorního průčelí hlavního křídla (od osového rizalitu) a na dvorním průčelí jižního křídla je dobře patrné, kterak byla jejich plocha původně členěna otevřenými arkádami. Přízemí hlavního křídla je dispozičně členěno do tří podélných traktů (vyjma rizalitové středové části), přičemž západní (dvorní) trakt zaujímají úseky původně arkádových chodeb zaklenuté plackovými klenbami s meziklenebními pasy. Zbylé dva trakty (uliční a střední) jsou klenuté jednak valenými klenbami s pětibokými výsečemi v místech oken a vstupů, jednak klenbami, tvořenými valenou částí, do níž je příčně sveden čtvrtkruhový pas, oddělující od sebe dvojici placek. V severovýchodním nároží rovněž místnost s klášterní klenbou. Od vstupů z ulice u postraních částí hlavního křídla vedou hloubkově orientované chodby (s valenými klenbami s pětibokými výsečemi; severní chodba vč. travé plackové klenby na západním konci) napojující se na nádvorní chodby. Rizalitovou střední část lze označit za hloubkový trojtrakt. Střední trakt zaujímá průjezd, propojující veřejný prostor s nádvořím. Průjezd je sklenut na východě jedním polem placky, na níž navazuje úsek valené klenby, a na ten pak na západě čtyři travé plackové klenby. Při východním konci průjezdu, v jižním hloubkovém traktu rizalitové části, stoupá do patra trojramenné, dvakrát podél vřetenové zdi pravoúhle vpravo zalomené schodiště se dvěmi mezipodestami. Ramena schodiště překlenují stlačeně valené klenby, mezipodesty placky. Přízemí bočního jižního křídla má opět zaklenutý úzký chodbový trakt při nádvoří. Západní konec křídla, mírně zalomený severním směrem do nádvoří, je tvořen jedním rozlehlým prostorem, sklenutým na jihu polem valené klenby s pětibokými výsečemi a navazující trojicí plackových kleneb. Klenby jsou mezi sebou odděleny meziklenebními pasy. Z přízemí jižního křídla vede jednak schodiště do patra, jednak do suterénu. Ramena schodišť jsou opět zaklenuta valeně, mezipodesty plackami. Dispozici severního bočního křídla nelze popsat, neboť křídlo nebylo přístupné. Suterén se rozkládá pod velkou částí půdorysné stopy objektu. Sklepy tvoří jednotlivé vedle sebe řazené prostory v hloubce křídel, zaklenuté valenými klenbami. Patro je z převážné části plochostropé včetně úzkých nádvorních chodbových traktů. Místnost (resp. dnes 2 místnosti) s valenou klenbou s pětibokými výsečemi se nachází v rámci plochy severního křídla. Segmentové klenby do traverz jsou u prostory v místě západního rizalitu hlavního křídla. Východní část patra hlavního křídla (v rozsahu osového rizalitu) zaujímá prostora přes dvě podlaží vysokého reprezentativního, v historizujícím duchu upraveného, sálu s galerií na západě. Krov (resp. krovy) domu je vaznicový. Vyjma zastřešení osového rizalitu hlavního křídla je krov tvořen vaznicovou sestavou s dvojicí šikmých stolic. Uplatňuje se zde střídání vazných trámů a krátčat s výměnami. Krokve jsou ve vrcholu propojeny na ostřih. Spoje krovu jsou čepované, jištěné dřevěnými hřeby. Na stavbu krovu bylo užito prvků staršího krovu, což dokládá řada stop po spojích. Vaznicový je rovněž krov nad osovým rizalitem.