Dům kultury tvoří dominantní severní zástavbu Mariánského náměstí a pohledově se uplatňuje i v kontextu historických staveb dominikánského kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Objekt nepravidelného půdorysu s hmotově kaskádově řešeným objemem, který je členěn na šest základních obdélných hmot postupně se k východu svažujících, se snižující se výškovou úrovní plochých střech. Fasády tvořeny velkoplošným prosklením v kombinaci s hladkým mramorovým obkladem světlé barvy. Poměr plných a prosklených ploch fasády se směrem k východu (se snižující se výškou objektu) zmenšuje a dochází tak k celkovému pohledovému odlehčení hmoty objektu a zdůraznění gradace hmot. U fasád jsou dále pohledově uplatněny horizontální plochy z keramických glazovaných hurdis desek v hnědobílé barvě, dílčí plochy s keramickým obkladem v tmavě hnědé barvě a vlastní ocelová konstrukce. Stavební výplně otvorů původně kovové, v současné době již nepůvodní. Jihovýchodní nároží zdůrazněno v obou patrech velkoryse řešenými pásy balkonů. Na východní straně je provoz zásobování řešen konstrukcí zastřešení s terasou a schodištěm přecházející přes komunikaci.