cihlový vodojem z let 1868–1876 s armaturní komorou z roku 1913

Nejstarší vodojem areálu na Žlutém kopci situovaný na jeho severovýchodě je výhradně cihlové konstrukce, čtvercového půdorysu o rozměrech 45 x 45 m a výšce cca 6 m. Prostor je členěn do devíti dlouhých lodí spojených na severní straně kolmo navazující lodí odtokového kanálu. Lodě jsou zaklenuty poměrně plochými valenými klenbami nesenými rovnoběžnými cihlovými stěnami prolomenými šesti půlkruhově zaklenutými arkádami uzavřenými dole konkávně tvarovanými zídkami. Dna lodí jsou rovněž konkávně projmuta do tvaru žlabů. Valené klenby lodí jsou podepírány odstupněnými opěráky, z nichž místy vybíhají půlkruhově zaklenuté pasy. V severovýchodním rohu se dochovala část potrubí postižená výraznou korozí. Nachází se zde rovněž vstup do vodojemu jednoduchým pravoúhlým otvorem v klenbě s poklopem umístěným přímo na travnaté ploše nad střechou nádrže. K vodojemu na severu přiléhá hranolová stavba armaturní komory vsazená do jeho násypu. Stavba z režného cihlového zdiva s tektonickými prvky z umělého kamene a betonu má průčelí členěna mírně přestupujícím soklem, nárožní bosáží a kladím ukončeným vyloženou římsou nesenou podvalkem, na které spočívá segmentově zvlněný štít s letopočtem 1913. Nad jednoduchým pravoúhlým vstupním portálem je k cihlovému zdivu připevněna reliéfní kartuše se zavíjeným ornamentem nesoucí polepšený znak města Brna – gotický štít se čtyřmi pruhy ležící na hrudi císařského dvouhlavého orla, nad jehož hlavami se nachází iniciály F III. (císař Ferdinand III.). Kartuše je završena markraběcí korunou. Nevelký, ale členitý interiér armaturní komory, dosud obsahující zbytky armatur, potrubí a technického vybavení, má přízemí a šachtovitý suterén, do kterého se sestupuje kovovým žebříkem.