Chomutov - městská památková zóna

Město Chomutov vzniklo na levém břehu potoka Úzké za kolonizačního mýcení pomezního hvozdu, vlastněného odnoží rodu Vítkovců. R. 1252 přešlo městečko „oppidum“ Chomutov odkazem na řád německých rytířů, kteří tu zřídili velkou komendu na způsob hradu, ve 14. stol. stálé sídlo zemského komtura české řádové provincie. Poloha sídliště při důležité cestě ze Saska do Čech a živý obchod se solí umožnily rychlý růst obce. R 1335 se nazývá Chomutov již městem „civitas“, od konce 14. stol. počítaným k městům královským, ačkoliv zůstává až do r. 1604 pod ochranou feudálních držitelů panství (po řádu něm. rytířířů, Veitmílů a Lobkoviců). Město, hrazené od konce 14. stol., bylo r. 1421 dobyto husity a hradby z velké části pobořeny. Během 2. pol. 15. stol. se město rozrostlo o novou čtvrť Neusorg (za komendou) a Novou ulici (na severu) do dnešního obvodu historického jádra, mocně opevněného dvojím pásem hradeb s půlkruhovými baštami, se širokým příkopem a 4 branami (na Z straně – Horní – do Mokré čtvrti a Dlouhé ulice směrem na Kadaň; na V straně – Dolní – vedoucí do Dolního - Špitálního předměstí – směrem na Prahu; na S straně – Vinnou – vedoucí k býv. vinohradům; a na J straně – Chlébní – podle blízkých chlébních lavic) a rozšířilo se během 16. stol za jejich okruh založením předměstí. Na jihu a JZ to byla tzv. Dlouhá ul., na východě Hřbitovní předměstí při novém hřbitově (r. 1531). V 16. stol. došlo k největšímu a zcela osobitému rozkvětu města. Rozvoj města po 30 leté válce, mimo stavební činnost na jezuitském areálu, stagnoval, což platí v podstatě po celé 18. stol. V období baroka v 18. stol, přibylo hospodářské zázemí jezuitské koleje podél potoka, seskupené kolem Červeného mlýna. Zánik hrazeného města postupně začal od 40. let 19. stol. Hradby a brány byly strženy r. 1841, zlomkovité zbytky hradební zdi síly 140 cm se dochovaly v JZ průčelí bývalého gymnasia částečně až do výšky 1. patra, zlomky zdiva jsou dochovány mezi č. p. 156 a č. p. 75 a snad i č. p. 77 v Ruské ul., půlkruhová bašta je dochována ve dvoře domu č. p. 230 v Riegrově ul., dále pak slabší zdivo hradby je zachováno v Klostermannově ul. u č. p. 144 – 146, 148, 150 a taktéž v ul Revoluční u č. p. 45 a 46. 3 – 4 bašty dokládá Císařský povinný otisk stabilního katastru z r. 1842 při Klostermannově ul. V 19. stol. (r. 1840) byl založen městský park, po zasypání Starého jezera při SZ obvodu. Rozsáhlá industrializace města nastala po železničním spojení s Ústím n. L. (r. 1870) a Prahou (r. 1871). Proměnu města způsobilo bombardování 3 nálety na sklonku 2. sv. války, na jaře r. 1945. Po 2. sv. válce změnilo město podstatně svou tvář, do 60. let rozsáhlými asanacemi po bombardování, kdy docházelo k odstraňování jednotlivých objektů, což vedlo k rozvolnění zástavby a nevhodnému otevření bloků. Narušen byl výraz zejména ul. Klostermannovy, Uličky, východní části ul. Revoluční a prostor západně od radnice, kdy bylo obnaženo zadní průčelí zámku a na místě středověkých domovních bloků vzniklo autobusové nádraží. Rozvoj města v 60. letech pokračoval plánovitou sídlištní výstavbou v předměstích a historické jádro se dále nevyvíjelo. Půdorys města ukazuje staré jádro s nálevkovitě obdélným tržištěm (nám. 1. Máje) s loubím, zachovaném v jeho severní frontě. JZ nároží původního městečka zaujímá stará řádová komenda, nyní radnice, kdysi samostatně hrazená s bývalým kostelem sv. Kateřiny (býv. konventní kostel – raně gotická stavba vzniklá kol. r. 1260, postavená ve 2 etapách), SZ nároží tvořil farní kostel, obklopený do r. 1531 hřbitovem. Hlavní kompoziční osou města byl průtah staré obchodní cesty, probíhající náměstím od SZ k JV. Po obvodě města v 15. stol. a jeho rozšíření v rámci nových hradeb založené čtvrti západně od komendy a Dlouhé (nyní Revoluční) ul., vzniklo ve zploštělém oválu nového opevnění dodnes zachované historické jádro města, do něhož podstatněji zasahovala v období baroka na JV pouze výstavba jezuitské koleje s kostelem sv. Ignáce. Špitální kostel sv. Ducha, nyní kostel pravoslavné církve, v Hálkově ul., byl založen v 16. stol., ale několikrát vyhořel. Po poledním požáru v r. 1774 byl nově postaven v l. 1778 – 81. Středověké město výrazně zasáhly ničivé požáry v l. 1418, 1424, r. 1525 a 1598 (vyhořelo celé město včetně zámku), 1604, 1609, 1620. Pro město bylo velkou katastrofou jeho dobytí husity r. 1421 a bombardování za 2. sv. války. Historické období středověku dnes stále připomíná nejen rozvržení uliční sítě v jádru města, hradby a hradební příkop (v trase ulice Na Příkopech), ale také přítomnost řady středověkých sklepů mnoha městských domů, situovaných především na nám. 1. Máje (severní strana má charakter jednotného průčelí, architektonicky zvýrazněného souvislým pásem arkádových loubí domů, kdysi štítových, nyní vesměs obdélných č. p. 4 – stará solnice neb stará fara, nárožní dům se 3 arkádami; č. p. 5; č. p. 9 – Collin-Lutherův dům se sklípkovými klenbami, odvozenými z čtyřcípé hvězdy, s loubím se 3 arkádami, postavený po r. 1526 patrně P. Haylmannem; č. p. 11 se 2 arkádami) i v přilehlých ulicích např. v Revoluční č. p. 32 – stará pošta; Puchmayerova ul. č. p. 114; Hálkova ul. č. p. 223; Na Příkopech č. p. 157. V historickém jádru města se nacházejí významné veřejné budovy, jako např. č. p. 104 na Husově nám. – původně II. zákl. devítiletá škola (dnes Mm Chomutov); č. p. 2/5 – objekt děkanství, postavený r. 1537, přestavěný r. 1763 a v pol. 19. stol.; všechny tyto domy jsou kulturními památkami; č. p. 663 – novorenesanční budova okresního soudu, postavená v r. 1871 stavitelem Richterem. Nejrozsáhlejší památkou v historickém jádru města je areál kostela sv. Ignáce (postavený v l. 1663 – 71 C. Luragem) s bývalou jezuitskou kolejí a bývalým jezuitským gymnasiem č. p. 86 (oba objekty byly založené v 90. letech 16. stol.). Dále pak již výše uvedený kostel sv. Kateřiny s budovou radnice a kostel Nanebevzetí P. Marie, původně gotický, dnešní stavba postavena od r. 1516 J. Schremlem, s kaplí na J straně postavenou snad v poslední 1 16. stol. s Městskou věží po J straně lodi, postavenou po r. 1525, po požárech a statických poruchách byl kostel v r. 1899 uzavřen, snesen krov kostela a v l. 1909 - 15 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce s pseudorenesančním západním štítem a puristickými úpravami stavby dle plánů architekta Gerstla. Dnešní střecha věže pochází z celkové opravy kostela v l. 1873 – 74. Mezi nejhodnotnější hmotově výrazné dvoupatrové novostavby z konce 19. stol., které jsou kulturními památkami, patří celý blok domů (č. p. 38, č. p. 153 a č. p. 39) situovaný směrem do Husova nám., přístupné z Klostermannovy, Brjanské a Mánesovy ul. Městská památková zóna byla prohlášena v roce 1992, zahrnuje prostor městského jádra, který je vymezen hranicí od západní strany plochou bývalého autobusového nádraží, sleduje ulici Dr. Farského p.č. 120, pokračuje ulicí Na příkopech p. č. 115, kde za budovou soudu p.č. 505 se vrací na ulici Na příkopech. Dále zabočuje ulicí Hájkovou p. č. 543 za kostel p. č. 545, přes p. č. 541 a p. č. 550 k říčce Chomutovce, kterou sleduje až na jih bývalého autobusového nádraží p.č. 652, kde se hranice uzavírá. Z architektonického hlediska je kvalita i výraz zástavby různorodý, zahrnuje řadu významných objektů, což dokládá množství samostatných kulturních památek. Městské interiéry jsou charakteristické v jádru města řadovou zástavbou domů s výtvarně pojednanými fasádami, městské domy doplňují prostory dvorků a vnitrobloků. Vedle převládajících historizujících fasád z přelomu 19. a 20. století je v zóně minimálně zastoupena moderní architektura 20. století. Mezi výrazné kvality MPZ Chomutov patří urbanistické pojetí prostoru náměstí 1. Máje s působivou pohledovou historickou architekturou určujících významných a dominantních kulturních památek – kostela sv. Kateřiny s radnicí, sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, kostela Nanebevzetí P. Marie s Městskou věží, kostela sv. Ignáce, i malebnou sestavou městských domů. Dobře dochovaná je i tradiční střešní krajina s převládajícími sedlovými střechami s pálenou krytinou. Vlastní jádro zóny nebylo výrazněji dotčeno novodobou výstavbou a dosud si podrželo svůj historický ráz. Celkový stavebně technický stav objektů v památkové zóně je dobrý.