Bílina je jedním z nejstarších kontinuálně osídlených míst v zemi, což dokládá i prastará první zmínka – již z roku 993, její existence je též doložena Kosmovou kronikou. Archeologické doklady potvrzují existenci hradiště a pozdějšího přemyslovského správního hradu na pahorku nad městským centrem. Pod ním bylo ve vrcholném středověku plánovitě založeno dnešní městské jádro s hradebním okruhem. Jeho centrum tvoří obdélné Mírové náměstí a dominantu Lobkovický zámek a kostel sv. Petra a Pavla. Náměstí je doplněno pravoúhlou sítí ulic, vedoucích k bývalým branám. Z hradeb se zachovalo několik úseků, zejména poblíž tzv. Husitské bašty a poblíž děkanství. Předměstí, rovněž zahrnutá do MPZ, mají středověký původ. Památkově nejvýznamnější z nich je Pražské předměstí, vybíhající od jádra jižním směrem ke kostelu Zvěstování Panně Marii. Toto předměstí bylo tvořeno chudou zástavbou, lemující v téměř souvislé řadě rošt dvou paralelních ulic. Teplické předměstí je tvořeno okružní ulicí pod vrchem Chlum, Mostecké předměstí za řekou Bílinou pak nepravidelnou sítí ulic blízkou pravoúhlé. Právě Mostecké předměstí se stalo centrem stavební činnosti při doplňování budov městské vybavenosti ke konci 19. století (budova gymnázia, základní školy). Výraznou dominantu centra tvoří také štíhlá věž nové radnice, navržené architekty Franzem von Neumannem a Friedrichem Kickem na počátku 20. století. Přechod jádra na Pražské předměstí byl bohužel poškozen asanací v době socialismu a do nově vzniklého volného prostoru byla umístěna administrativní budova ředitelství hnědouhelných dolů, působící z památkového hlediska jako negativní dominanta. Do MPZ je rovněž zahrnut lázeňský areál na Kyselce, založený v 19. století poblíž místa vývěru minerálního pramene. Areál je tvořen několika lázeňskými budovami, umístěnými v parku. Cennými objekty jsou mimo jiné stáčírna, budova vlastního provozu, inhalatorium, romantizující lesní kavárna a další.