Podoba hradu byla do značné míry dána terénní situací bizarního pískovcového útvaru. Vranov je díky své délce několika set metrů největší a pravděpodobně i nejkomplikovanější skalní hrad u nás. V maximální možné míře bylo využito úzkého strmého hřebene. Poskytoval přirozené opevnění. Vrchol hřebene, byl přístupný pouze po úzkém do skála vysekaném strmém schodišti. Do pískovcové skály je v celém areálu vytesané velké množství nejrůznějších světniček. Různé dřevěné konstrukce ať, už obraného či stavebního charakteru dokládají početné zdrže vytesané ve skále. Přítomnost zděných staveb a areálu hradu je doložena zejména zbytky čtverhranného objektu. Ten byl nejspíše hlavní obytnou stavbou a měl charakter obytné věže. Problém bylo nepochybně zásobování areálu vodu. Dnes na místě patrná pouze studna. Tas je nejspíše kvůli nevhodným hydrologickým podmínkám situována vně hradu před jeho vstup. Romantická přestavba z let 1803 až 1826 zajímavě upravila podobu hradu. na mnoha místech však znejasnili a poškodily stopy původního středověkého hradu. Díky romantickým úpravám vnikla novostavba polookrouhle ukončeného letohrádku a velké množství různých pomníků a pamětních nápisů. Ty připomínají a oslavují různé hrdinské osobnosti, činy a ctnosti.