Areály jatek bývaly z hlediska typologického tvořeny souborem budov, seskládaným tak, aby jednotlivé kroky od ustájení přes porážku a zpracování následovaly za sebou s minimálními vzdálenostmi. Podmínkou zároveň bylo dostatečné osvětlení a odvětrání budov. V případě brněnských jatek je toto řešeno srostlicí budov, jejíž páteř tvoří podélná k propojení budov sloužící hala, k níž přiléhají z jedné strany chladírny, z druhé pak kolmo posazené příčné budovy vlastních provozů porážky vepřů, drobného a velkého dobytka v jednotné formě troj- a pětilodí, jejichž střední převýšená loď s okny v celé délce poskytovala dostatek osvětlení a zajišťovala větrání, postranní pak sloužily jako stáje, nebo zde byly umístěny pomocné provozy. Tato forma byla opakována i na dalších, postupně budovaných samostatných objektech jatek. Dominantou areálu se stala budova dobytčí tržnice, vystavěná v letech 1905–1909. Stavbu řídil městský stavitel Josef Nebehosteny zřejmě podle návrhu berlínského stavebního rady Georga Osthoffa, autora jatek v Berlíně, Düsselldorfu, Halle, Vratislavi anebo v Olomouci. Většina správních a obchodních budov byla soustředěna v severní části areálu, při ulici Porážka. Urbanisticky byl areál strukturován dvěma křížícími se komunikacemi severojižního a západovýchodního směru. Hlavní, severojižní, ústí do ulice Porážka a odděluje jateční budovy, orientované k ní štítovými stranami, od budovy tržnice a jako hlavní osa areálu byla lemována stromořadím (dnes částečně obnoveno). K ní kolmá západovýchodní komunikace směřuje od vstupu do podélné lodi hlavního provozního komplexu ke správní budově při jižním průčelí dobytčí tržnice.