Anežský klášter

Areál Anežského kláštera s pozůstatky přilehlého kláštera minoritů tvoří rozsáhlý komplex budov s čp. (811, 812, 813, 814, 986), objektů bez čp. a příslušných pozemků. KP tvoří: 1) Objekty čp. 811 -Klášter klarisek (parc. č. 897) -Dům převora (parc. č. 897) -Svatyně Salvátora (parc. č. 875) -Oratoř sv. Anežky (kaple sv. Máří Magdalény) (parc. č. 876) -Kaple Panny Marie (parc. č. 876) -Presbytář kostela sv. Františka (parc. č. 876) -Loď kostela sv. Františka (parc. č. 897) -Kaple sv. Barbory (parc. č. 897) -Bývalý klášter minoritů (parc. č. 877; 874/2) -Jihozápadní objekt (parc. č. 911) -Severozápadní objekt (parc. č. 898) -Vrátnice (parc. č. 898) -Jihozápadní ohradní zeď (parc. č. 911) -Severozápadní ohradní zeď (mezi parc. č. 898 a parc. č. 893, 894, 895, 899/2, 903/1, 903/2, 910/1 adal.) -Severní brána se sochou sv. Anežky (mezi parc. č. 898 a parc. č. 1015/1) -Jihovýchodní terasní a ohradní zeď s oplocením (mezi parc. č. 876, 875, 1025/4, 874/2 a 1024/2, 1024/1, 1025/3, 874/1) -Jižní brána (parc. č. 897) 2) Čp. 812 (parc. č. 913) 3) Čp. 813 (parc. č. 912) 4) Čp. 814 (parc. č. 911) 5) Čp. 986 (parc. č. 878) Prostředí KP tvoří: -Severovýchodní ohradní zeď s úsekem oplocení a s brankami (mezi parc. č. 893, 1015/1, 1017/3, 1023/1, 1023/2, 1024/1 a parc. č. 891, 888, 887, 885, 884, 883, 886) -Branka severovýchodní ohradní zdi (mezi parc. 1015/1 a 891) -Východní branka (parc. č. 1024/1) -Severovýchodní zídka s oplocením (mezi parc. č. 1024/2 a parc. č. 891) -Studna 1 rajského dvora (parc. č. 897) -Studna 2 (parc. č. 898) -Studna 3 (parc. č. 898) -Studna 4 (parc. č. 898) -Soubor terasních zídek severozápadního dvora (parc. č. 898) -Terasní zídka při vrátnici (parc. č. 898) -Jezdecká socha sv. Václava (parc. č. 898) -Sousoší Humanita Jan Štursa (parc. č. 891) -Socha Vítězství Jan Štursa (parc. č. 875) -Soubor novodobých jihovýchodních zdí (mezi parc. č. 874/2, 877 a parc. č. 874/1) -Jihovýchodní branka (mezi parc. č. 874/2 a 1025/4) -Přístřešek s archeologickými nálezy (parc. č. 898) Klášter založen (asi r. 1231) Václavem I. a jeho setrou Anežkou, která se stala první abatyší a byla zde pochována. V klášteře bylo zamýšleno zřízení přemyslovského pohřebiště-mauzolea (svatyně Salvátora). V sousedství kláštera klarisek zřízen i špitál sv. Františka (na jeho místě po přesídlení špitálu vznikl mužský klášter menších bratří-františkánů). Po husitstských válkách úpadek, mužský konvent zůstal pobořen. V l. 1556-1626 klášter klarisek svěřen dominikánům. R. 1558 získali dominikáni i býv. klášter menších bratří, jehož část začali pronajímat, odprodávat a parcelovat (tak vznikla čtvrť zv. Na Františku, tvořila tzv. postranní právo - jurisdikci sv. Anežky). Od r. 1629 do zrušení r. 1782 v klášteře opět klarisky. Klášter se po zrušení stal sídlištěm pražské chudiny. Koncem 19. století hrozila areálu demolice. Zásluhou Jednoty pro obnovu kláštera blahoslavené Anežky zůstal uchován. Rekonstrukce po r. 1900, rozsáhlá rekonstrukce od r. 1963. Areál využíván pro potřeby Národní galerie. Bližší popis a rozsah areálu: viz přiložený GIS zákres. K vých. čelu dvoulodí hl. klášterního kostela sv. Františka přiléhá presbytář stejnojmenného kostela. Severně od presbytáře následuje kaple Panny Marie a čtvercová patrová budova tvořící kdysi Anežčinu soukromou oratoř a obydlí (od r. 1753 přeměněno na kapli sv. Maří Magdalény). K vých. čelu kaple P. Marie se váže pohřebiště Přemyslovců zasvěcené Kristu - Spasiteli (svatyně Salvátora). Severně od kostela sv. Františka navazuje obdélná budova konventu klarisek. K jejímu záp. čelu se pojí čtvercový ambit. Na západě k ambitu přiléhají další objekty a někdejší klášterní kuchyně. Při severní ohradní zdi je situována budova býv. převorova domu, západně následuje brána se sochou sv. Anežky. V severozápadním nároží je dvoukřídlé stavení. Západní a jihozápadní část areálu je ohraničena vysokou zdí. V jihozápadní části pozemku parc. č.898 je býv. klášterní vrátnice. SJ křídlo tvoří obdélná budova mezi jižním ramenem ambitu a ohradní zdí. Ve fragmentech se dochovaly objekty býv. kláštera menších bratří. Klášter menších bratří tvořil nepravidelný lichoběžník, který svou sev. stranou přiléhal ke klášteru klarisek (ke kostelu sv. Františka). Klášter menších bratří sestával ze dvou hl. traktů: vých. křídla konventu, ke kterému na západě přiléhal ambit, a záp. křídla, jehož součástí je i pohřební kaple sv. Barbory. Součástí areálu kulturní památky jsou také budovy čp. 812, 813, 814, 986 s příslušnými pozemky. Obvodové zdi a další fragmenty objektů kláštera menších bratří lze nalézt mj. v areálech čp. 782, 786, 809, 810 či 779 (tato čp. jsou samostatnými KP).