zámek s parkem

Čtyřkřídlý jednopatrový zámek o půdorysu nepravidelného lichoběžníka s ostroúhlým severozápadním nárožím a věží vkomponovanou do severního křídla byl vybudován na struskové navážce, pocházející z někdejších železářských hamrů. K západnímu křídlu je připojen krátký jednoosý patrový rizalit. V patře vstupního severního křídla předstupuje půlválcový arkýř, jehož bosovaná konzola nese dva alianční erby v rolverkových kartuších. „První se lvem vyrůstajícím ze třech hůrek náleží Bernardovi ze Žerotína (Bernard Herr von Zierotin), druhý erb s obrazem orlice ozdobené perizoniem a s korunkou na krku. Jedná se o rodový znak Bernardovy manželky Sibyly Libštejnské z Kolovrat, dcery Jaroslava Libštejnského z Kolovrat (+ 1595) a Zikánie z Gutštejna (+1593).“ (Doubravský)¨ Parapet je rozčleněný svislými pilastry, mezi okny dva dórské sloupy a dva polosloupy, vynášející profilovaný architráv. Asymetricky umístěný půlkruhový vstup je rámován štukovým bosovaným portálem, jenž má v horní partii pod římsou reliéfní vlys astragalu. V klenáku je s druhotně osazen pískovcový polychromovaný lichtenštejnský erb. Průjezd je zaklenut valenou klenbou s protilehlými výsečemi a hřebínky. Všechny čtyři fasády nádvoří jsou prolomeny patrovými arkádami. V průčelním křídle vyrůstá z valbové střechy nízká hranolová věž, ukončená cibulovou střechou se dvěma lucernami a pobitá břidlicí. Stylizované psaníčkové sgrafito (mezi okny patra východního křídla zjištěno s motivem zvonkovitého květu) je překryto novější vápennou líčkou. Přízemní arkáda je tvořena masivními zděnými čtvercovými pilíři, vyrůstajícími ze širších čtvercových soklů. Na římsové hlavice dosedají bosované archivolty, jejichž vrcholový klenák je vytažen do tvaru tzv. oslího hřbetu. Ze středu hlavic pilířů vybíhají hladké lizény, které nesou parapetní římsu a člení plochu parapetu. SHP z roku 1992 tvrdí, že prokázalo pozůstatek starší stavby v severozápadním nároží zámku, která měla být později pojata do budovaného panského sídla Bernarda ze Žerotína. „Doložená účast Baltazara Vlacha neznamená, že na stavbě působil italský umělec, ale šlo zřejmě o potomka zde dlouho usazeného rodu. K dodatečné výzdobě interiérů nedošlo také proto, že po roce 1622 získali panství Liechtenštejnové, kteří na ní neměli zájem. Též po vyplenění Švédy zařídili jen nejnutnější opravy a pouze v polovině 18. století byla zřízena kaple sv. Anny.“ (Plaček) Od smrti Bernarda ze Žerotína žádný z majitelů panství na rudském zámku trvale nesídlil. Zámek byl poté v državě Ladislava Velena ze Žerotína. Po vydrancování zámku Švédy roku 1643 stavba značně upadla a stala se postupně pouze sídlem vrchnostenské správy. V této době byly na zámku provedeny četné adaptace na kanceláře a byty vrchnostenských úředníků. V druhé polovině 19. století byla neogoticky upravena kaple sv. Anny. Na zámku sídlil vrchnostenský lesní úřad a správa rudského statku. V souvislosti s klasicistní přestavbou, kdy zámek ztratil svou reprezentativní funkci, došlo k vybudování patrové sýpky, nových stájí a bytu lesníka, čímž vznikl předzámecký dvůr. Na přelomu 18. a 19. století byl areál doplněn o střelnici a kuželnu. V severozápadním dvorním nároží jsou zazděny 1 a 1/2 osy arkád, zdivo je prolomeno malými obdélnými okenními otvory, které jsou v líci vyplněny dřevěnými rámy. V patře dosedají mírně stlačené hladké archivolty na masivní zděné toskánské sloupy. V obou podlažích jsou arkády zpevněny železnými kleštinami. Archivolta v patře není plasticky ani barevně lemována a také plochy cviklů jsou hladké. Severovýchodní nároží je prolomeno dvojicí sdružených lomených oken, jejichž šambrány jsou založeny na profilovaném ostění, opisují zalomení a ve vrcholu mají vypracovány pravidelné čtyřlisty. Dřevěná veranda u východního křídla v patře je přístupná betonovým jednoramenným schodištěm. V zadním křídle je průchod do zahrady a schodiště do patra. Průchod je vyplněn v dřevěných veřejích masivními dřevěnými jednokřídlými dveřmi z diagonálně uspořádaných širokých prken, pobitých nýty.