Prostorově členitá budova umístěná ve svahu, koncipovaná na základě průniku několika nestejných hmot. Patrová , v podstatě krychlová hmota s pravoúhle vykrojeným rohem má valbovou střechu, ve vykrojení je hmota v přízemí prodloužena schodištěm a betonovou markýzou. Podélná linie schodiště a střechy má pokračování v pásu oken zádveří. Do základní kubické hmoty je v sousedním nároží vsunut dominantní půlválec s dvouramenným schodištěm . V podélném směru se k budově připojuje přízemní křídlo se třídami, s vysokou valbovou střechou. Původní krytina se nedochovala, byla nahrazena provizorně asfaltovou krytinou typu „bonnský šindel“. Dispoziční řešení je přehledné, ústředním prostorem je vstupní hala v přízemí s betonovým kazetovým stropem, do které můžeme vcházet (vždy přes prosklené zádveří) ze dvou stran, buď ze svahu po širokém schodišti o minimálním převýšení, nebo zdola po užším schodišti s vysunutou markýzou. Monumentálně působící válcové schodiště má spíše soukromý charakter, vede od suterénu s kotelnou, přes byt v 1. patře až do půdního prostoru. K hale se původně přimykaly záchody, vstupy jsou dosud zachovány. Na čtvrté straně je k hale připojeno podélné křídlo, které má na straně se svahu prostornou chodbu osvětlenou pásovým oknem a k ní přilehlé dvě třídy o rozměrech přibližně 6x9 m, jednu řazenou podélně, druhou v koncové poloze příčně. Obě jsou osvětleny trojicí rozměrných dvojitých členěných oken s horními vyklápěcími křídly a v protější stěně opatřeny vestavěnými skříňkami s posuvnými i částečně prosklenými dvířky. Za třídami, v koutě u vstupní haly je místnost s betonovým trámovým stropem a výklenkem pro rozměrnou vestavěnou nábytkovou sestavu, která snad mohla sloužit pro vyučující. V obou místnostech jsou v sousedství komínů zachovány výklenky patrně pro otopné zařízení. V patře byl byt ve shodném stylovém provedení. Podlahy v objektu jsou betonové, ve většině místností v přízemí potažené linoleem v zásadě světle okrové barvy. V interiéru byla důsledně použita čistá bílá výmalba, také nátěry oken, dveří, vestavěných skříní byly bílé (slonová kost). Suterén využívá svažitosti terénu, je tedy pouze pod vstupním traktem se schodištěm na straně se svahu a je propojen kolmou chodbou k dvouramennému půloválnému schodišti. Zde byla nověji zřízena kotelna. Podkroví je čistým prostorem bez dalšího využití, podlaha je chráněna cihelnými dlaždicemi „půdovkami“, krov je původní, tesřsky čistě provedené jednoduché řešení stojaté stolice s kovovými spoji a v nárožích zpevnění dvojitými příložkami v diagonálním směru od rohů ke sloupkům.