Kostel sv. Jakuba Většího se nalézá v Prachaticích ve spodní části historického jádra, při severní hranici městského opevnění. Kostel tvoří významný urbanistický prvek, který zásadně spoluvytváří charakter zástavby v historickém jádru města a ve své poloze se výrazně uplatňuje při pohledech z okolních horských svahů do údolí Prachatice a vytváří tak charakteristické panorama města. Trojlodní stavba s dvouvěžovým západním průčelím má polygonálně ukončené kněžiště, sakristii na severní straně a kapli sv. Barbory na jižní straně. Polygonální kněžiště má armovaná nároží zpevněna kamennými opěráky, které vrcholí kombinací pultové a sedlové, místy zdvojené stříšky. Závěr a boční strany jsou prolomeny mezi pilíři celkem šesti lomenými okny bez kružeb, východní a jižní okno při nároží lodi je zazděno. Na východní straně závěru se pod pultovou stříškou zachoval zbytek středověké nástěnné malby zachycující vícekomparsové Ukřižování. Vysokou sedlovou, nad závěrem zvalbenou střechu kryjí prejzy. Trojlodí kostela je v nárožích a po stranách zpevněno kamennými armovanými opěráky vrcholícími stříškou ve tvaru pultu s průnikem čelní sedlové části. Na severní a jižní straně se otevírají mezi pilíři tři poměrně úzká lomená okna bez kružeb a vždy jeden lomený, při regotizaci kostela upravený lomený portál. Vysoký strmý krov polovalbové střechy (dendro 1474 / 1475) je kryt prejzy. Západní dvouvěžové průčelí svírá uprostřed otevřenou vstupní předsíň se síťovou klenbou, která má ve vrcholu dva svorníky s reliéfem pětilisté růže. Podlahu kryje keramická čtvercová dlažba. Lomený portál se širokým odstupněným ostěním nese ve vrcholu lomený tympanon s trojicí polygonálních konzol uprostřed podepřený sloupkem. Vchod uzavírají dvoudílné pozdně gotické dveře zdobené řezanými reliéfními pásky.